7 C 192/2024-30 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení – plynoměr výrobního čísla , hodnota, , umístěné v bytové jednotce č. , číslo, na adrese , adresa, .Žalobce tento svůj návrh odůvodnil tím, že žalobci vznikla povinnost podle § 71 odst. 2 energetického zákona, vybavit měřícím zařízením odběrné místo zákazníků, připojených na jím provozované soustavě. Žalobce na základě této skutečnosti v odběrném místě v bytové jednotce č. , číslo, na adres , adresa, , osadil plynoměr výrobního čísla , hodnota, . Plynoměr je ve vlastnictví žalobce, jakožto provozovatele distribuční soustavy. Tento plynoměr byl fakticky osazen dne , datum, , pravidelně každoročně na něm byly realizovány odečty. Dne , datum, byl žalobci prostřednictvím aplikace online servis PDS, podán požadavek obchodníka s plynem společnosti , právnická osoba, na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení dne , datum, . V daném případě nastala situace, kdy žalobci se nepodařilo měřící zařízení ve lhůtě 10ti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu demontovat, a v důsledku toho podle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., 15. pracovním dnem ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu došlo k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, tzn. k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Provozovatel distribuční soustavy následně zaslal obchodníkovi s plynem ke 14. pracovnímu dni údaj o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle podle § 5 odst. 3 vyhlášky č. 108/2011 Sb. a tento 14. pracovní den je taky posledním účtovacím dnem obchodníka s plynem. Samotné jednání a odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze strany obchodníka s plynem má pouze deklaratorní povahu a je následkem vzniku neoprávněného odběru podle § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Žalobce se před podáním žaloby opakovaně neúspěšně snažil provést demontáž plynoměru. Žalovaný k plynoměru nedisponují žádným věcným právem.2. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.3. Žalovaný je uživatelem bytové jednotky č. , číslo, v nemovitosti na odběrném místě- adresa , adresa, . Soud má dále za prokázané následující skutková zjištění. Žalobce v odběrném místě bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , adresa, osadil plynoměr výrobního čísla , hodnota, . Předmětný plynoměr byl instalován za účelem měření množství odebraného plynu a byl a je ve vlastnictví žalobce, jakožto provozovatele distribuční soustavy. Tento plynoměr byl osazen v místě odběru , adresa, . V průběhu let byly na tomto plynoměru realizovaný odečty plynu. Bylo prokázáno, že uživatelem bytové jednotky č. , hodnota, je žalovaný. Dne , datum, byl žalobci prostřednictvím aplikace online servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem společnosti , právnická osoba, . na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení, s požadavkem datem ukončení , datum, . V daném případě došlo s poukazem na § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa a tato skutečnost má za následek ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalobce se pokoušel opakovaně demontovat plynoměr, osazený na výše již uvedeném odběrném místě. Žalovaný v odběrném místě demontáž plynoměru, který je ve vlastnictví žalobce, neumožnil, přestože ze strany žalobce byl opakovaně vyzýván k součinnosti.4. Tyto skutečnosti pak mají oporu v listinách, které žalobce v rámci předmětného řízení doložil. V daném případě soud má za prokázané, že žalobce jako vlastník se domáhá vydání neoprávněně zadržované věci – plynoměru, který se nachází v odběrném místě , adresa, , kdy bytovou jednotku užívá žalovaný. V daném případě ze strany žalovaného nebylo úspěšně argumentováno, nebyl prokázán právní důvod pro držení předmětného plynoměru, žalovaný se k samotnému návrhu ani nevyjádřil.5. V daném případě soud tak postupoval ve smyslu § 1040 zákona č. 89/2012 Sb. uzavřel, že povinností žalovaného je, aby neoprávněně zadržovanou věc vydaly žalobci.6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna za 4 úkony právní služby – 4 x 1500 Kč – 6 000 Kč podle § 7,9 vyhl. 177/1996 Sb., 4 režijní paušály – 4 x 300 Kč – 1 200 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné po trase , adresa, a zpět- 322,80 km, spotřeba 8,8 l na 100 km, cena 38,70 Kč na 1 l nafty, amortizace 5,60 Kč na 1 km – 1807,68 Kč + 1 099,32 Kč – 2 907 Kč, ztráta času 8 půl hodin 8 x 100 Kč - 800 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů 2 290,47 Kč. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 15 197,47 Kč, kterou jsou žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .