9 C 175/2023-32 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výrokové části tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně její nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. 2. Žalovaný byl ve věci pasivní. K výzvě soudu obsahují rovněž doložku, že soud bude mít za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, pokud se k výzvě nevyjádří, žalovaný ničeho nesdělil. Soud proto v dané věci rozhodl v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas v podání ze dne [datum] a v dané věci bylo zároveň možné ve věci rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], jejíž součástí byly i obchodní podmínky a platný ceník, má soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit službu distribuční soustavy do výše uvedeného odběrného místa. Oproti tomu se žalovaný zavázal řádně a včas hradit vyúčtovanou cenu elektřiny a souvisejících služeb formou měsíčních splátek ve výši 1 500 Kč měsíčně. Pro případ prodlení žalovaného s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni za každý jednotlivý případ prodlení smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu určenou násobkem částky 800 Kč a počtu kalendářních měsíců, včetně započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání smlouvy (Prolongace). Žalobkyně vyfakturovala žalovanému dokladem [číslo] jež bylo opravné vyúčtování k dokladu [číslo] za období od [datum] až [datum] nedoplatek ve výši 6.238,30 Kč. Splatnost byla stanovena ke dni [datum]. Nedoplatek nebyl ze strany žalovaného uhrazen, a proto byla žalobkyní vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč, a to fakturou [číslo]. Dále pak byla ze strany žalobkyně žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 20.800 Kč fakturou [číslo] to za předčasné ukončení smlouvy o 26 měsíců (Smlouva byla uzavřena dne [datum] na dobu 30 měsíců. K odstoupení od smlouvy z důvodu opakovaného porušování povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným došlo ze strany žalobkyně přípisem ze dne [datum], tj. po 4 měsících.). Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání prokázala žalobkyně, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním návrhu ve věci samé. 4. Při právním hodnocení dospěl soud k závěru, že právní vztah založený mezi žalobkyní a žalovanou se řídí smluvním ujednáním, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ občanský zákoník“) a dále zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Uzavřené smlouvy posoudil soud ve smyslu § 2079 odstavcem 1 občanského zákoníku, neboť se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému elektřinu, tedy ovladatelnou přírodní sílu, s níž se obchoduje. 5. Podle § 50 odst. 1 energetického zákona podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 6. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že povinnosti žalovaného bylo hradit fakturované částky za odběr elektřiny. Žalovaný tyto povinnosti řádně a včas nesplnil, neboť neuhradil výše uvedené fakturované částky včas za odběr elektřiny. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení dlužných vyfakturovaných částek za spotřebovanou elektřinu a rovněž nárok na úhradu výše uvedených smluvních pokut. 7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splacením svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně zcela po právu po žalovaném i zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po fakturami stanoveném datu splatnosti podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 538 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 086 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 138,30 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně u zdejšího soudu podává typově shodné žaloby, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv o sdružených službách dodávky elektřiny (datum uzavření, splatnost faktury, číslo faktury, fakturační období a fakturovaná částka) a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.