10 C 19/2024-127 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází striktně z pokynu uvedeného v ustanovení § 157 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jde tak v posledku o odůvodnění (kontextuálně) poměrně stručné.Stručná rekapitulace žaloby, vyjádření žalovaného a průběhu řízení2. Žalobcem uplatněné nároky souvisejí s pracovním úrazem, jejž žalobce utrpěl dne , datum, při čištění vyorávače brambor. Žalobce, jenž byl v rozhodné době zaměstnancem žalovaného, se – původně – žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 263 222 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady újmy na zdraví a s tím spojených výdajů. Jmenovitě žalobce požadoval náhradu bolestného ve výši 42 250 Kč a znalečného za vypracovaný znalecký posudek, jímž bylo bolestné stanoveno, ve výši 8 000 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu cestovného vynaloženého v souvislosti s nutným ošetřením v celkové výši 7 052 Kč a náhradu ošetřovatelské péče ve výši 205 920 Kč.3. Po poučení, kteréhož se mu dostalo při přípravném jednání (srov. č. l. 21 verte), vzal žalobce co do částky 137 280 Kč žalobu zpět, soud proto prvním výrokem tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil.4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě vyjádřil přesvědčení, že v daném případě nešlo o pracovní úraz; žalobce totiž podle žalovaného sice utrpěl škodu na zdraví, nikoliv však při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ve smyslu ustanovení § 271k zákoníku práce. Pakliže by nicméně soud dospěl k závěru, že žalobce utrpěl pracovní úraz, je podle žalovaného namístě aplikovat ustanovení § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, a to proto, že žalobce byl řádně proškolen z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též jen „BOZP“), před inkriminovaným úrazem však na zásady bezpečnosti práce nebral potřebný zřetel.5. Po provedeném dokazování, v jehož rámci s níže uvedenou výjimkou provedl účastníky navržené důkazy, dal soud stranám prostor pro písemné závěrečné návrhy, přičemž v rámci poskytnuté lhůty stranám umožnil, aby dospěly ke smírnému řešení sporu (přičemž soud opakovaně akcentoval, že v daném případě by šlo o optimální řešení věci).6. Žalobce v závěrečném návrhu zdůraznil, že po částečném zpětvzetí, kdy z titulu náhrady za ošetřovatelskou péči požaduje již pouze částku 68 640 Kč, považuje žalobu za plně důvodnou, přičemž vyjádřil přesvědčení, že v řízení bylo jasně prokázáno, že veškeré domáhané nároky jsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, ke kterému došlo dne , datum, , a že žalovaný, jenž je ze zákona objektivně odpovědný, nese plnou odpovědnost za tento pracovní úraz a veškeré jeho následky. V této souvislosti žalobce připomněl, že byl sice proškolen v rámci BOZP, nebyl však proškolen na náhon pohonu vyorávače brambor (a pakliže současně žalovaný zdůrazňoval, že na přístroji byla umístěna značka s přeškrtnutou rukou, žalobce zdůrazňuje, že tato skutečnost nebyla v řízení prokázána); žalobce nadto poukazuje na určité rozpory mezi písemným záznamem školení BOZP a jeho skutečným průběhem (kdy kupř. není prováděn žádný ústní pohovor k prověření nabytých znalostí). Žalobce navíc předkládá k úvaze soudu, jak mohl být – podle záznamu ze dne , datum, – „prakticky zacvičen na vyorávači brambor“, jestliže předmětný provozně bezpečnostní předpis pro tento vyorávač byl datován až dne , datum, .7. Žalovaný v závěrečném návrhu naopak vyjádřil přesvědčení, že podaná žaloba není důvodná, neboť předmětný úraz není úrazem pracovním, přičemž opětovně poukázal na jistý rozpor mezi výpovědí, kterou učinil v předmětné věci, a úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne , datum, , učiněném v rámci trestní věci, kterou sám inicioval. Žalovaný přitom setrval na stanovisku, že v daném případě nemohlo dojít k pracovnímu úrazu, neboť žalovaný se měl spolu se svědkem , jméno FO, zúčastnit vyorávání brambor na poli, k plnění tohoto pracovního úkolu však nedošlo, jelikož dříve došlo k inkriminovanému úrazu. Podle žalovaného tak ke zranění žalobce nedošlo „při plnění pracovních úkolů“, ale ani „v přímé souvislosti s ním“. Nicméně, i kdyby soud úraz jako pracovní kvalifikoval, je žalovaný přesvědčen, že žaloba je zcela nedůvodná. Žalovaný prokázal, že žalobce byl řádně proškolen z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to včetně proškolení na předmětný vyorávač brambor. Z provedených důkazů pak podle žalovaného jasně vyplynulo, že žalobce nedostal, a ani dostat nemohl od žalovaného pokyn, aby vyorávač brambor vyčistil, neboť jde o samočistící stroj, který se nikdy nečistí. Nadto z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že tento svědek obecně školí zaměstnance v tom smyslu, že do rotujících zařízení se nesmí vkládat žádné předměty. Žalovaný proto zdůrazňuje, že žalobce před úrazem jednal zcela z vlastní iniciativy a proti pravidlům bezpečnosti práce, ačkoliv byl v tomto ohledu řádně proškolen. Jde-li konečně o žalobcem uplatňovaný nárok na náhradu bolestného, žalovaný rozporuje tento nárok v rozsahu sedmdesátibodového ohodnocení, neboť prizmatem provedeného dokazování není zřejmé, zda tato poranění byla v příčinné souvislosti s inkriminovaným úrazem; pro uplatnění nároku na náhradu za ošetřovatelskou péči pak podle žalovaného nebyly vůbec splněny zákonné podmínky.Dokazování a skutková zjištění8. Soud veškeré provedené (a níže identifikované) důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech s dalšími provedenými důkazy, přičemž podle dispozice ustanovení § 132 o. s. ř. rovněž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo.9. Mezi stranami bylo v posledku nesporné, že žalobce – v době, kdy došlo k inkriminovanému poškození jeho zdraví – pracoval pro žalovaného na základě pracovní smlouvy, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Podle této smlouvy žalobce vykonával práci na pozici pomocného dělníka, přičemž měl zejména vykonávat pomocné práce tesařské, pokrývačské a zednické.10. Za nesporné (přinejmenším v tom, smyslu, že žalobcem tvrzené skutečnosti žalovaný nikterak nerozporoval) je současně možno označit to, že žalobce uhradil znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, za vypracování znaleckého posudku, jímž stanovila příslušné bolestné, částku 8 000 Kč, a dále skutečnost, že žalobci v příčinné souvislosti s inkriminovaným úrazem vznikly cestovní výlohy vyúčtované částkou 7 052 Kč.11. Spornou naopak byla po celou dobu řízení před soudem první instance otázka, zda šlo o pracovní úraz, a to již proto, že účastníci řízení odlišným způsobem popisují děj bezprostředně předcházející vzniku škody na zdraví žalobce. Žalobce navíc v řízení zpochybňuje tvrzení žalovaného, že byl řádně proškolen v rámci pravidelných školení BOZP, a to včetně proškolení na předmětný vyorávač brambor. Mezi účastníky zůstalo dále sporné, zda je v příčinné souvislosti s inkriminovaným úrazem rovněž bolestné v celkové výši 70 bodů (v podrobnostech viz níže), a konečně – a současně z hlediska výše žalovaného plnění především – otázka, zda žalobce může požadovat náhradu na ošetřování v celkové výši (po částečném zpětvzetí) 68 640 Kč.12. Na základě provedených důkazů má soud za prokázaný následující průběh skutkového děje, předcházející inkriminovanému úrazu žalobce: Žalobce se dne , datum, spolu s žalovaným a , jméno FO, v ranních hodinách chystali před polem ve vlastnictví žalovaného provádět sklizeň brambor, přičemž žalovaný, a poté místo něj jeho zaměstnanec , právnická osoba, nejprve začali provádět čištění ložisek a náhonu vyorávače brambor, a to pomocí oleje ve spreji. Záhy poté žalobce – z vlastní iniciativy – vzal asi třiceticentimetrovou tyč, s jejíž pomocí chtěl odstranit nečistoty na vyorávači brambor, tyč se však do náhonu běžícího stroje vklínila a vtáhla pravou ruku žalobce, v důsledku čehož došlo k níže specifikovanému poranění žalobce.13. Uvedené skutkové zjištění vyplývá ze shodných částí výpovědí účastníků řízení (srov. též č. l. 2 verte připojeného trestního spisu v přílohové obálce na č. l. 41), podporovaných svědeckou výpovědí , jméno FO, (srov. č. l. 61). Soud přitom neuvěřil tvrzení žalobce, že dostal od žalovaného výslovný pokyn, aby (také) začal čistit předmětný stroj, jakkoli nepřehlédl určité dílčí rozpory ve výpovědích žalovaného a svědka , jméno FO, , kteřížto na straně jedné shodně zdůrazňovali, že jde o „samočistící stroj“, na straně druhé nutnost dílčího čištění připustili (viz svědecká výpověď , jméno FO, : „vyorávač je myslím samočistící, stačí jej omýt vapkou“). Pro rozhodnutí soudu je nicméně podstatné, že tvrzení žalobce o tom, že dostal výslovný pokyn připojit se k čištění vyorávače brambor, není podporováno žádným relevantním důkazem, neboť jej v posledku žalobce – přesvědčivě – nepotvrdil ani ve své účastnické výpovědi (v této souvislosti je vhodné zdůraznit, že soud účastnickou výpověď hodnotil ve spojení s obsahem shora odkazovaného podaného vysvětlení, ve kterém se žalobce vskutku o žádném pokynu žalovaného nezmiňuje).14. Soud proto – jde-li o průběh děje bezprostředně předcházející vzniku škody na zdraví žalobce – učinil skutkový závěr, ž