10 C 28/2025-57 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne , datum, , domáhala zaplacení částky 78 250 Kč s úroky z prodlení z částky 78 600 Kč ode dne , datum, .2. V žalobě uvedla, že žalobkyně je příspěvkovou organizací, která pro , adresa, zajišťuje mj. odstraňování vozidel z pozemních komunikací. Po žalovaném se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 78 250 Kč, neboť dne , datum, provedla odtah motorového vozidla RZ , SPZ, , jehož provozovatelem, evidovaným v registru vozidel, je žalovaný. Odtažené vozidlo bylo následně umístěno na odtahovém parkovišti žalobkyně, odkud si ho žalovaný před podáním žaloby nevyzvedl, a za jeho nucené stání požaduje žalobkyně uvedenou finanční částku. Ta se skládá z nákladu na odtah ve výši 1 900 Kč a nákladů na parkovné – za první až třetí den částka 250 Kč, za čtvrtý až sto osmdesátý den 400 Kč za den a za následující dny až ke dni , datum, , kdy došlo k prodeji vozidla postupem podle § 19d zákona o pozemních komunikacích za částku 3 600 Kč, částka 50 Kč/den – v celkové výši 78 250 Kč (1 900 Kč + 3 x 250 Kč + 177 x 400 Kč + 168 x 50 Kč – 3 600 Kč). Žalovaný byl vyzván, aby ve lhůtě do , datum, plnil.3. V průběhu řízení – před zahájením jednání - žalobkyně vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne , datum, , ve kterém uvedla, že se domáhá úroků z prodlení z částky 78 250 Kč, nikoliv 78 600 Kč.4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.5. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.6. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. platí, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.7. Soud postupoval podle citovaných ustanovení a řízení částečně zastavil výrokem II. rozsudku, když souhlas ostatních účastníků soud nevyžadoval.8. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru.9. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou , adresa, a jejím předmětem činnosti je provádění odtahů vozidel a jejich umístění na střeženém parkovišti (zřizovací listina).10. Žalobkyně dne , datum, provedla odtah motorového vozidla RZ , SPZ, , které bylo odstaveno na veřejné komunikaci v rozporu s § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) (protokol o odtahu), přičemž provozovatelem vozidla byl ke dni provedení odtahu žalovaný (výpis z registru vozidel).11. Žalovaný, který byl provozovatelem předmětného vozidla, cenu za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč, dále parkovné ve výši 750 Kč (tj. 250 Kč za první až třetí den střežení), parkovné ve výši 70 800 Kč (tj. 400 Kč za první až sto osmdesátý den střežení) a parkovné ve výši 7 900 Kč (tj. 50 Kč za sto osmdesátý první den až do prodání vozidla) dosud neuhradil, ač byl k tomu vyzván předžalobní výzvou (předžalobní výzva ze dne , datum, ).12. Předmětné vozidlo bylo na základě rozhodnutí silničního správní úřadu ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , prodáno ve veřejné dražbě dne , datum, za částku 3 600 Kč (rozhodnutí ze dne , datum, ).13. Soud dospěl tomuto právnímu závěru.14. Podle § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích platí, že na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou.15. Podle § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.16. Podle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích platí, že po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.17. Podle § 2 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen „nařízení“) činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla 1 900 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí den činí 250 Kč za den, dále maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od čtvrtého dne až maximálně sto osmdesátý den činí 400 Kč za den a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od sto osmdesátého prvního dne až do vyzvednutí vozidla činí 50 Kč za den.18. Žalobkyně v souladu se svým předmětem činnosti odstranila silniční motorové vozidlo provozované žalovaným, které neoprávněně stálo na pozemní komunikaci ve smyslu § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích a umístila jej na odtahové parkoviště. Závazkový vztah mezi účastníky řízení pak vznikl dle § 1723 odst. 1 ve spojení s § 2910 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), tedy na základě jednání žalovaného, který žalobkyni způsobil škodu v podobě nákladů na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Cena za nucený odtah předmětného vozidla včetně jeho střežení na parkovišti byla vyčíslena v souladu s § 2 nařízení, a sice za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč, za parkovné ve výši 750 Kč (tj. 250 Kč za první až třetí den střežení), za parkovné ve výši 70 800 Kč (tj. 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den střežení) a parkovné ve výši 8 400 Kč (tj. 50 Kč za sto osmdesátý první den až do prodeje vozidla), tj. celkem 81 850 Kč. Předmětné vozidlo bylo prodáno za částku 3 600 Kč, žalobkyně vyčíslila dlužnou částku za odtah a parkovné jako rozdíl celkové ceny po odečtení částky 3 600 Kč za kterou bylo vozidlo prodáno. Žalobkyně tedy má nárok na zaplacení částky celkem 78 250 Kč za odtah vozidla a jeho umístění na parkovišti po dobu 348 dní.19. Dle ustálené judikatury však soud musí věc posoudit též z hlediska § 2953 odst. 1 o. z., tedy zda ve věci nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné k přiměřenému snížení náhrady škody. Soud musí při posuzování těchto důvodu vycházet ze všech okolností případu a přihlédnout rovněž k tomu, že ačkoli se jedná o specifický nárok na náhradu škody, nedotýká se práva na odstranění nepříznivého zásahu do majetkové sféry poškozeného, ale jeho zákonem upravené činnosti, která má svou výdělečnou stránku. Kromě k obecným kritériím tak soud musí přihlédnout zejména k tomu, zda výše škody není ve zjevném nepoměru k zůstatkové ceně vozidla, zda provozovatel sám situaci vedoucí k odtažení vozidla nevyvolal a k tomu, zda a kdy byl o odtahu a umístění vozidla na střeženém parkovišti informován (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 546/2016).20. V daném případě se soud zejména zabýval tím, kdy žalobkyně žalovanému oznámila, že vozidlo, jehož je provozovatelem, bylo odtaženo a umístěno na střeženém parkovišti. Žalobkyně vycházela z údajů v registru vozidel, a poté, co dne , datum, provedla odtah vozidla, vyzvala žalovaného dne , datum, k jeho vyzvednutí a zaplacení nákladů za odtah a střežení žalovaného. Tento dopis byl doručen fikcí dne , datum, . Výzva byla zveřejněna podle § 19 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích na úřední desce do , datum, (, adresa, ) a do , datum, (, adresa, , adresa, ). Dne , datum, podala žalobkyně návrh na prodej vozidla podle § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích. Tyto okolnosti vyplývají z rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, vydaného , adresa, . Žalobkyně v tomto případě postupovala bez průtahů a dodržovala zákonné lhůty podle zákona o pozemních komunikacích. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně postupovala v souladu se zákonem a není dán důvod moderace výše náhrady.21. Z výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř 100% úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 530 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 930 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva sprav