10 C 44/2025-58 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 121 497 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 121 497 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, pohledávku ve výši 48 502 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 85,49 % ročně, a to z částky 99 000 Kč od , datum, do , datum, ve výši 5 381,76 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 99 000 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 421 747 Kč.2. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní (věřitelem) a žalovaným (dlužníkem) smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 99 000 Kč dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 85,49 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 7 322 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení, když v souvislosti s poskytnutým úvěrem neuhradil žádnou částku. V souladu se smluvním ujednáním došlo k zesplatnění úvěru, kdy žalobkyni vzniklo v důsledku prodlení žalovaného právo na zaplacení smluvní pokuty podle čl. 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč dle čl. 6 smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6.3 smlouvy, a to ke dni , datum, . Podle bodu 6.5 smlouvy potom ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši 120 099,54 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu č. , hodnota, smlouvy bylo sjednáno, že pokud nebude po zesplatnění úvěru zaplacena nová jistina úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od , datum, až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná částka se tedy skládá z dlužné nové jistiny v celkové výši 120 099,54 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč, náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru kapitalizované k datu vyhotovení žaloby ve výši 48 502 Kč a úroku za poskytnutí úvěru odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši uvedené shora, poté dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve výši 8,25 % ročně, maximálně do částky ve výši 421 747 Kč.3. V průběhu řízení – před zahájením jednání - žalobkyně vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne , datum, .4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.5. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.6. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. platí, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.7. Soud postupoval podle citovaných ustanovení a řízení částečně zastavil výrokem I. rozsudku, když souhlas ostatních účastníků soud nevyžadoval. K rozhodnutí zbýval předmět řízení pro částku ve výši 99 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 99 000 Kč od , datum, do zaplacení.8. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den , datum, , ke kterému se bez včasné omluvy žalovaný nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného a žalobkyně, která se z jednání omluvila.9. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti.10. Ze smlouvy o úvěru, že dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 99 000 Kč, kdy celková částka, kterou se žalovaný v souvislosti s poskytnutím této částky zavázal uhradit, byla 351 456 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 48 měsíců s tím, že celkovou částku se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních pravidelných splátek ve výši 7 322 Kč, a to vždy k 6. dni kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 85,49 % ročně, a ve smlouvě jsou uvedeny další sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. 6 smlouvy; obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Téhož dne byl rovněž sepsán předsmluvní formulář, ve kterém byly ujednány základní podmínky smlouvy.11. Z listiny označené jako „hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zjistila, že žalovaný má příjem 41 000 Kč a výdaje (bydlení, splátky, doprava) ve výši cca 25 000 Kč.12. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalovanému byl schválen úvěr v požadované výši s tím, že součástí byl splátkový kalendář.13. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že ve prospěch žalovaného byla poukázána částka ve výši 99 000 Kč.14. Soud rovněž k důkazu provedl kartu klienta, ze které vyplynulo, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím úvěru neuhradil nic.15. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek.16. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“).17. Podle § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.18. Podle § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.19. Podle § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.20. Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.21. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.22. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle § 1813 obč. zák. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.24. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.25. Podle ustanovení § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.26. Soud posoudil shora uvedenou smlouvu o úvěru jako smlouvu absolutně neplatnou, a to s poukazem na porušení § 6 obč. zák. v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ustanovení § 580 a 1813 a násl. obč. zák.27. Důvodem pro tento závěr je daná úroková sazba ve výši 85,49 % ročně. Takto sjednaná úroková sazba zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky je zřejmé, že úroková sazba v době uzavření smlouvy se pohybovala na hranici 7 % ročně; potom sjednaná úroková sazba absolutně vybočuje ze stanovených mezí, neboť tuto sazbu převyšuje desetinásobně. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.28. Pokud jde potom o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, potom dle ustanovení § 576 obč. zák. je ujednání o výši úroku od ostatních částí smlouvy oddělitelné pouze tehdy, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo