16 C 31/2024-45 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu , datum, se manžel domáhal vydání soudního rozhodnutí, jímž by bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne , datum, před Městským úřadem , adresa, . Svůj návrh odůvodnil tím, že v posledních letech došlo mezi manželi k citovému odcizení a nesouladu v komunikaci, v důsledku něhož se manželé opakovaně rozcházeli a scházeli. Dodal, že v tuto chvíli spolu manželé více než půl roku spolu nežijí, nehospodaří, intimně se nestýkají a obnovení manželského soužití vyloučil.2. Manželka souhlasila s rozvodem manželství.3. Soud provedl dokazování listinami do spisu účastníky založenými a výpovědí manžela.4. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem , adresa, . U obou účastníků se jedná o manželství první. Společné soužití manželé definitivně ukončili v říjnu 2024, a to po předchozích opakovaných neshodách a rozchodech. manželka se ze společné domácnosti odstěhovala. Za trvání manželství se narodily nezletilé děti , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Majetkové poměry, bydlení a výživné pro dobu po rozvodu nemají účastníci smluvně upraveny. Nezletilá , jméno FO, byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, umístěna do , právnická osoba, vyžadující okamžitou pomoc , adresa, a rodičům bylo stanoveno výživné. Nezletilý , jméno FO, byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, umístěn do , adresa, , střediska výchovné péče se sídlem , adresa, , kde byla nařízena jeho ústavní výchova, a to na dobu skončení diagnostiky v tomto ústavu. Rodičům bylo taktéž stanoveno výživné. Nezletilá , jméno FO, byla svěřena pro dobu před a po rozvodu, do péče otce. Matce soud stanovil výživné, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, . Jakožto příčinu rozvratu manželství manžel uvedl dlouhodobý nesoulad v komunikaci mezi rodiči, odlišný názor na trávení volného času, odlišný názor na další budoucnost, na výchovu dětí, což vedlo k vzájemnému odcizení a citovému ochlazení. Manželství má pouze formální charakter. Manžel uvedl, že manželství je hluboce rozvráceno, vyloučil možnost obnovení manželského společenství, potažmo manželství jako takového a stejně tak i smíření je, dle jeho prohlášení, v tomto případě bezpředmětné.5. Podle § 755 odst. 1,3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.6. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.7. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Manželé spolu již od října 2024 nežijí, netvoří manželské potažmo rodinné společenství a oba shodně uvedli, že jej nechtějí obnovit. Manžel uvedl toto ve své výpovědi, manželka pak následně ve svém prohlášení, jež soudu elektronickou poštou zaslala. S ohledem na výpověď manžela pokládá soud za pravdivé jeho tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Stejně tak záměru dosáhnout rozvodu manželství, soud nepochybuje z prohlášení manželky. Soud má za prokázané, že manželství trpí hlubokým nepřekonatelným rozvratem, kdy manželé shodně vyloučili možnost smíření. Vzhledem k těmto zjištěním, postupoval soud v intencích zákona a manželství rozvedl, kdy za příčiny rozvratu vzal nesoulad v komunikaci zapříčiněný v odlišných náhledech na budoucí život, což vedlo k následnému odcizení a citovému ochlazení.9. náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť se jedná o řízení, které mohlo být zahájeno i bez návrhu a zároveň nebyly shledány žádné okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly.