17 C 114/2025-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 26 465 Kč s příslušenstvím.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o dílo – dodávka a montáž 3 kusů plastových oken včetně balkonových na adrese: , adresa, , kterou v únoru 2025 ústně uzavřela se žalovaným jako zhotovitelem. Žalovaný nechal dne , datum, zpracovat cenovou nabídku u společnosti , právnická osoba, odpovídající oknům žalobkyně, které předtím žalovaný změřil. Cenová nabídka byla na částku 80 115,07 Kč, žalovaný se zavázal dodat okna za částku 52 933,07 Kč, když stavební a montážní práce měl provést sám a využít některé součásti původních oken. Dne , datum, žalobkyně předala v hotovosti žalovanému ½ ceny oken, tj. částku 26 465 Kč, přičemž žalovaný převzetí potvrdil na zmíněné cenové nabídce. Dodávka oken měla být nejpozději v dubnu 2025. Dílo nebylo splněno řádně a včas, proto žalobkyně kontaktovala žalovaného, který sdělil, že je problém a následně, že okna nemůže dodat. Žalovaný přes SMS komunikaci slíbil žalobkyni vrátit převzatou částku, avšak do dnešního dne tak neučinil.3. V průběhu řízení – před zahájením jednání – žalobkyně vzala žalobu částečně zpět.4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.5. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.6. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. platí, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.7. Soud postupoval podle citovaných ustanovení a řízení částečně zastavil výrokem I. rozsudku, když souhlas ostatních účastníků soud nevyžadoval. K rozhodnutí zbýval předmět řízení pro částku ve výši 26 465 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a z jednání, které se konalo dne , datum, , se omluvil.9. Soud zjistil následující skutečnosti.10. Z cenové nabídky ze dne , datum, na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný poptal u společnosti , právnická osoba, nacenění plastových oken v počtu 3 kusů s tím, že celková nabídnutá cena činila 80 115,07 Kč. Žalovaný sečetl zednické práce a montáž na částku 27 182 Kč, kterou odečetl od nabídnuté ceny a ručně vepsal do cenové nabídky částku 52 933,07 Kč. Z téže listiny soud zjistil, že žalovaný dne , datum, převzal od žalobkyně částku 26 465 Kč, která činí ½ cenové nabídky, na nákup plastových oken.11. Z SMS komunikace soud zjistil, že žalovaný napsal žalobkyni dne , datum, zprávu, že jí vrátí zálohu na okna.12. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že mezi účastníky byla v únoru 2025 ústně uzavřena smlouva o dílo, v níž se žalovaný zavázal provést pro žalobkyni výměnu 3 kusů plastových oken v bytové jednotce v Domažlicích na adrese: , adresa, , s tím, že materiál byl naceněn na částku 52 933,07 Kč a cena za montáž a navazující zednické práce měla být určena následně dohodou stran. Dílo mělo být provedeno do konce března 2025. Žalobkyně zaplatila v hotovosti žalovanému částku ve výši 26 465 Kč v bytě, za přítomnosti svého manžela; žalovaný požadoval – ač žalobkyně navrhovala, že zálohu uhradí přímo výrobci oken – aby záloha byla uhrazena jemu. V dubnu žalobkyně několikrát urgovala žalovaného, ten však svůj závazek provést dílo nesplnil. Žalobkyně následně zjistila u společnosti , právnická osoba, , že žalovaný okna neobjednal.13. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení výměny oken v bytové jednotce žalobkyně. Žalovaný za účelem zhotovení díla měl zajistit materiál, na jehož nákup mu poskytla žalobkyně finanční prostředky v částce 26 465 Kč. Žalovaný potřebný materiál neobjednal a ani neprovedl odpovídající práce směřující k dokončení díla, když za obdržené prostředky nenakoupil žádný materiál. S ohledem na to, že žalovaný neprovedl požadované práce a ani nedodal potřebný materiál pro jejich dokončení, požadovala po něm žalobkyně žalobou navrácení zálohy ve výši 26 465 Kč. Žalovaný přislíbil navrácení této částky prostřednictvím SMS zprávy, avšak do dnešního dne tak neučinil.17. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je mimo jiné majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Pokud žalobkyně poskytla žalovanému finanční částku ve výši 26 465 Kč, která byla určena na nákup materiálu, které žalovaný nedodal, ani nerealizoval, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit.18. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a výrokem I. jí vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.19. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Podle odst. 2 jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.20. Přestože v této věci nebyla předložena předžalobní výzva, jsou splněny podmínky, aby soud žalobkyni náhradu nákladů přiznal. Soud má za to, že předžalobní výzva v této věci by byla formalismem, když žalovaný přislíbil úhradu částky (před podáním žaloby), avšak tak neučinil ani poté, co mu byla žaloba soudem doručena. Jiný případ by byl, pokud by žalovaný po doručení žaloby žalobkyni žalovanou částku uhradil. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2620/2014 absence výzvy nebude podle § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění. Soud s přihlédnutím k judikatuře má za to, že je na místě přiznat žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v naprosté většině úspěšná (až na nepatrné úroky z prodlení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 214 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 324 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 465 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.