17 C 121/2025-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 41 087 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 950,48 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 624,13 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 25 711,62 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a dále úroku 14,75 % ročně z částky 25 711,62 Kč od , datum, do zaplacení, dále částky ve výši 55 072,52 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 062,83 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 599,51 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 33 595,13 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, a dále úroku 15 % ročně z částky 33 595,13 Kč od , datum, do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 23 932 Kč představující odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a úrok ve výši 22 432 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit zápůjčku a poplatek v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 569 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná celkem uhradila částku do dne , datum, částku 12 845 Kč.3. Dále ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 49 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 58 943 Kč představující odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, úrok ve výši 47 241 a částku 10 202 Kč za komfortní splácení. Žalovaná se zavázala zaplatit zápůjčku a poplatek v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 5 141 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná celkem uhradila částku do dne , datum, částku 51 871 Kč.4. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.5. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (právním předchůdcem žalobkyně) byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 21 měsíčních splátkách po 2 569 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 23 932 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 22 432 Kč se sazbou ve výši 14,75 % ročně a dále odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 12 845 Kč. Dále byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 49 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 21 měsíčních splátkách po 5 141 Kč. Měla být navrácena jistina částka ve výši 58 493 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 47 241 Kč se sazbou ve výši 15 % ročně, dále odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10 202 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 51 871 Kč.7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na obě smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné dle § 588 NOZ.11. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny dle prvé smlouvy ve výši 30 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 23 932 Kč a dle druhé smlouvy za jistinu 49 000 Kč měla platit poplatek 58 943 Kč. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvách o úvěru rozděleny na více částí, a to na úrok, zpracování, doručení a flexibilní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovanou smlouvy neuzavřela.12. Soud má za to, že výše uvedené poplatky jsou de facto skrytým úrokem a úrok by v takovém případě činil 45 %, resp. 68 % půjčené částky (u druhé smlouvy). Jde o výši, kterou je na místě považovat za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v tehdejší době nepřekračovala hranici 8 % ročně.13. Takto určená úroková sazba (45 % případně 68 %) vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.14. Ačkoliv je ujednání o výši úroků (poplatku) od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), shledal soud smlouvy neplatné v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně