17 C 364/2024-16 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se domáhala žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, zaplacení částky 9 324 Kč, zahrnující jistinu ve výši 7 400 Kč a poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 1 924 Kč, společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, a dále uhrazení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 102 Kč, a dále úhrady náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila v řízení proti žalovanému ve výši 2 252 Kč.2. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 400 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 924 Kč do , datum, . I přes písemné výzvy žalovaná dosud ničeho neuhradila. Žalobkyně dále popsala postup při uzavírání smlouvy a ověření úvěruschopnosti žalované.3. Soud žalovanou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval, aby se vyjádřila k předmětné žalobě a současně aby uvedla, zda souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované byla výzva spolu s poučením o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí, doručena dne , datum, . Žalovaná se ve stanovené lhůtě k věci nevyjádřila, proto soud postupem dle § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, když tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu.4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně spolu se žalovanou. Žalobkyně pak na základě této smlouvy poskytla téhož dne žalované částku ve výši 7 400 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 924 Kč nejpozději dne , datum, . Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila.5. Z předžalobní výzvy , tituly před jménem, , jméno FO, , právního zástupce žalobkyně, ze dne , datum, a z přiloženého podacího lístku vyplývá, že dne , datum, byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky včetně nákladů a sankcí v celkové výši 15 639 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů.6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Předmětná smlouva o zápůjčce je dle názoru soudu absolutně neplatná, neboť obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání, respektive neúměrně velký skrytý úrok. Žalovaná měla za zapůjčenou částku zaplatit poplatek ve výši 1 924 Kč na dobu 30 dní. Tento poplatek soud považuje za skrytý úrok, který přesahuje 310 % ročně. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.10. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně, tedy úrok je cca 30násobný.11. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.12. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala částku ve výši 7 400 Kč, kterou nevrátila. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 7 400 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaná převzala částku ve výši 7 400 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 občanského zákoníku má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši 12,75 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně smluvní pokuty, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a včetně vyšších požadovaných zákonných úroků z prodlení a zákonného úroku z prodlení od , datum, .15. O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, kdy úspěch obou účastníků je přibližně stejný. Žalobkyně totiž požadovala ke dni vyhlášení rozsudku (, datum, ) tyto částky: jistina 9 324 Kč a zákonný úrok z částky 9 324 Kč od , datum, do , datum, ve výši 15 % ročně, tj. částku ve výši 1 797 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 102 Kč, celkem tak ke dni vyhlášení rozsudku bylo požadováno 15 723 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 7 400 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, který je ke dni vyhlášení rozsudku (, datum, ) kapitalizován částkou 523 Kč, celkem tak žalobkyni byla přiznána částka 7 923 Kč. Úspěch žalobkyně je 50,3 % a její neúspěch 49,7 %.