17 C 62/2025-37 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 29 688 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 578,73 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 305,35 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 12 659,48 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, a dále úroku 8 % ročně z částky 12 091,85 Kč od , datum, do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zpět jistinu a částku 12 888 Kč, skládající se z úroku ve výši 761 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalobkyně se domáhala rovněž smluvní pokuty, která je zahrnuta v jistině.3. Ústní jednání se konalo v nepřítomnosti žalovaného.4. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 15 000 Kč (smlouva ze dne , datum, ). Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 27 888 Kč, přičemž tato částka zahrnuje úrok ve výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč ((smlouva ze dne , datum, ). Žalovaný uhradil na svůj závazek částku celkem ve výši 5 700 Kč (transakční historie).6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč za částku 12 888 Kč. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 14 měsíců s úrokem přesahující 73 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 761 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u smlouvy a poplatky ve výši 9 427 Kč. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvu jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně, tedy úrok je cca 7 násobný.13. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.14. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 15 000 Kč, kterou zčásti nevrátil.15. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 9 300 Kč (15 000 Kč – 5 700 Kč), a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaný převzal částku ve výši 15 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný na poskytnuté plnění uhradil částku 5 700 Kč, tedy je povinen vrátit rozdíl.16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne , datum, a požádala o vydání bezdůvodného obohacení do , datum, , potom má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení od , datum, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tj. ve výši 12 % ročně.17. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky, smluvní pokutu, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení ve výši a od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.19. Na základě usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, , č. j. 17 C 62/2025-13, uhradila žalobkyně doplatek soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 297 Kč20. Poplatková povinnost nicméně dle Položky 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí jen částku 1 457 Kč, kdy základem pro výpočet soudního poplatku je částka 29 120,37 Kč.21. Žalobkyně uhradila doplatek soudního poplatku ve výši 297 Kč, když předtím soudu uhradila soudní poplatek ve výši 1 166 Kč, celkem tedy částku 1 463 Kč.22. Podle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zaplatila doplatek soudního poplatku na základě nesprávně výzvy soudu, a vznikl jí tak přeplatek na soudním poplatku v částce ve výši 6 Kč, rozhodl soud o vrácení tohoto přeplatku žalobkyni.24. Soud dodává, že se jedná o druhou žádost žalobkyně o vrácení soudního poplatku ve výši, která je nižší než náklady na podání žádosti a vrácení bagatelní částky. Žalobkyně je zastoupena právním profesionálem, který by měl podat bezvadnou žalobu, ze které bude na první pohled zřejmé, jaká je výše jistiny a příslušenství. Pokud sama žalobkyně uvádí v petitu formulářové žaloby a v kolonce „pohledávka“ částku 29 688 Kč, potom se nemůže divit, že tuto částku soud vezme jako základ soudního poplatku. Žalobkyně je zastoupena, jak již bylo uvedeno, a žalobkyně mohla – s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně jen u zdejšího soudu podává ročně stovky žalob – zaplati