19 C 103/2025-24 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně požaduje po žalovaném, aby zaplatil částku 50 300 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne , datum, zavinil dopravní nehodu, čímž způsobil škodu ve výši 50 300 Kč, a to za situace, kdy řídil vozidlo v době, kdy měl platnou blokaci řidičského oprávnění. Škodu způsobenou provozem vozidla poškozenému uhradila žalobkyně, a nyní se v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), svého nároku u soudu domáhá po žalovaném.2. Podle žalobkyní předložených listinných důkazů (vše ve svazku listin na č. l. 12) přitom žalobkyně poškozenému majiteli vozidla , jméno FO, , jméno FO, vyplatila částku 50 300 Kč, tedy obvyklou cenu předmětného vozidla před poškozením ve výši 58 300 Kč, sníženou o částku 8 000 Kč představující cenu zbytku poškozeného vozidla.3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, č. j. 19 C 103/2025-14 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k věci samé a aby uvedl, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud po prostudování předmětného návrhu a žalobkyní předložených důkazů dospěl – za dané procesí situace – k závěru, že žalobě je možno plně vyhovět.4. Za této procesní situace proto soud nepřihlížel k vyjádření právního zástupce žalobkyně, podle kterého žalobkyně „z procesní opatrnosti“ trvá na projednání věci s nařízením jednání; prizmatem ekonomie řízení by totiž nařízení jednání bylo zcela nadbytečné, respektive doslova protismyslné.5. Soud tudíž rozhodoval toliko na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, na jejichž základě dospěl – v kontextu procesní pasivity žalovaného – k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne , datum, v 3:10 hodin jako řidič vozidla tovární značky Audi A8 (RZ: , SPZ, ) vjel vozidlem v levotočivé zatáčce do protisměrné části silnice, kde se bočně střetl s protijedoucím vozidlem , jméno FO, , jméno FO, (RZ: , SPZ, ), jež bylo po střetu odraženo na vzrostlý strom. Žalovaný přitom řídil motorové vozidlo, přestože v rozhodné době neměl platné řidičské oprávnění. V důsledku žalovaným zaviněné dopravní nehody vznikla na vozidle poškozeného celková škoda ve výši 50 300 Kč (viz výše), kterou (za žalovaného) uhradila žalobkyně.6. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu v ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalovaný způsobil předmětnou dopravní nehodu v době, kdy neměl příslušné řidičské oprávnění, čímž byl založen regresní nárok žalobkyně.7. Jelikož se současně žalovaný dostal do prodlení s povinností zaplatit žalobkyni svůj peněžitý dluh, uložil soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku žalovanému rovněž povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z žalované částky, a to v žalobkyní požadované výši 12,75 % ročně, neboť tento její požadavek je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.8. Z uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem rozsudku v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši uvedené ve druhém výroku tohoto rozsudku, tedy v rozsahu nákladů řízení, které je namístě považovat za účelně vynaložené náklady žalobkyně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 612 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 50 300 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po částce 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 770 Kč ve výši 2 261,70 Kč. Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně představují částku 15 643,70 Kč.