19 C 340/2024-17 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně požaduje po žalovaném, aby zaplatil částku 12 730 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne , datum, narazil se svým vozidlem do jiného vozidla, čímž způsobil škodu ve výši 12 730 Kč, a to za situace, kdy řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel. Škodu způsobenou provozem vozidla poškozené uhradila žalobkyně, a nyní se v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. h) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), svého nároku u soudu domáhá po žalovaném.2. Podle žalobkyní předložených listinných důkazů (vše ve svazku listin na č. l. 12) přitom žalobkyně poškozené majitelce vozidla Volkswagen Polo vyplatila částku 12 730 Kč, tedy cenu opravy poškozeného vozidla Volkswagen Polo.3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 22. 11. 2024 č. j. 19 C 340/2024-14 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k věci samé a aby uvedl, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud po prostudování předmětného návrhu a žalobkyní předložených důkazů dospěl – za dané procesí situace – k závěru, že žalobě je možno plně vyhovět.4. Soud tudíž rozhodoval toliko na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, na jejichž základě dospěl – v kontextu procesní pasivity žalovaného – k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne , datum, v 8:50 hodin jako řidič vozidla tovární značky Škoda Superb (RZ: , SPZ, ) při couvání narazil do vozidla Volkswagen Polo (RZ: , SPZ, ). Žalovaný přitom řídil motorové vozidlo, přestože mu byl rozhodnutím Okresního soudu v , adresa, uložen trest zákazu řízení motorových vozdile, jehož konec byl stanoven na , datum, . V důsledku žalovaným zaviněné dopravní nehody vznikla celková škoda ve výši 12 730 Kč, kterou (za žalovaného) uhradila žalobkyně.5. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu v ustanovení § 10 odst. 1 písm. h) zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalovaný způsobil předmětnou dopravní nehodu v době, kdy měl zákaz řízení motorových vozidel, čímž byl založen regresní nárok žalobkyně.6. Jelikož se současně žalovaný dostal do prodlení s povinností zaplatit žalobkyni svůj peněžitý dluh, uložil soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku žalovanému rovněž povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z žalované částky, a to v žalobkyní požadované výši 14,75 % ročně, neboť tento její požadavek je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.7. Z uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem rozsudku v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši uvedené ve druhém výroku tohoto rozsudku, tedy v rozsahu nákladů řízení, které je namístě považovat za účelně vynaložené náklady žalobkyně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 12 730 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po částce 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 760 Kč ve výši 1 210 Kč. Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně představují částku 7 770 Kč. Pro úplnost podepsaný soud dodává, že vzhledem k ustálené rozhodovací praxi odvolacích soudů soud v dané věci nepřikročil k přiměřené aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu.