19 C 54/2025-37 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyklizení bytové jednotky nacházející se v budově č. p. , číslo, stojící na parc. č. , hodnota, v obci , adresa, (dále jen „byt“ či „bytová jednotka“) a tuto vyklizenou předat žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že jakožto vlastník této bytové jednotky uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému coby nájemci bytovou jednotku k dočasnému užívání od , datum, do , datum, s možností prolongace. Žalovaný byl předmětnou nájemní smlouvou povinován k hrazení nájemného včetně záloh na služby. Jelikož žalovaný ujednané nájemné dlouhodobě neplatil, žalobkyně dne , datum, vypověděla nájem bez výpovědní doby a vyzvala žalovaného k předání vyklizeného bytu do jednoho měsíce. Žalovaný však byt i přes opakované výzvy doposud užívá.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Jelikož byly splněny podmínky pro jednání v nepřítomnosti účastníků řízení (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu), soud věc projednal a rozhodl.4. Ze smlouvy o nájmu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně přenechala žalovanému k užívání byt na dobu určitou s možností automatické prolongace na další kalendářní rok a žalovaný se zavázal k placení měsíčního nájemného spolu se zálohami na služby spojené s užíváním bytu.5. Z žalobkyní předloženého výpisu z katastru nemovitostí se podává, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu.6. Z výpovědi z nájmu ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně ukončila s žalovaným nájem bytu z důvodu neuhrazeného nájemného za měsíce červen 2023 až březen 2024, přestože byl ze strany žalobkyně k zaplacení vybídnut dne , datum, , kdy jej vyzvala k vyklizení bytu a jeho předání nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu.7. Z předžalobní výzvy je zřejmé, že žalovaný byl ze strany žalobkyně opětovně vyzván k vyklizení bytu a jeho předání do , datum, , a současně upozorněn na možné právní následky.8. Na základě uvedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu.9. Žalobkyně přenechala žalovanému k užívání předmětný byt a žalovaný se zavázal za jeho užívání hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Nájemné však řádně a včas nehradil, pročež žalobkyně nájem dne , datum, ukončila bez výpovědní doby a vyzvala žalovaného k vyklizení a předání bytu do jednoho měsíce. Žalovaný tak však doposud (patrně) neučinil.10. Žaloba je důvodná.11. Soud má za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem nemovité věci specifikované v prvním výroku tohoto rozsudku, a že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl na základě smlouvy o nájmu ze dne , datum, nájemní vztah podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku. Tento nájemní vztah skončil výpovědí ze strany žalobkyně podle ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku pro zvlášť závažné porušení spočívající v nehrazení nájemného po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný tak byl povinen po skončení nájmu předmětný byt vyklidit a předat jej žalobkyni v jí stanovené lhůtě jednoho měsíce (srov. ustanovení § 2292 občanského zákoníku). Jelikož tak žalovaný neučinil, a to ani přes opakovanou výzvu ze strany žalobkyně, a nadále byt užívá bez platného právního důvodu, čímž zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 1040 občanského zákoníku tak, že podané reivindikační žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného byt vyklidit, neboť žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání předmětného bytu a žalobkyně jako jeho vlastník se tak důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva. Žalovaný je tudíž povinen byt vyklidit a předat žalobkyni do patnácti dnů od právní moci rozsudku, tedy ve lhůtě předvídané ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 13 591 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 7 100 Kč, a to za dva úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) po částce 2 300 Kč, a za jeden úkon právní služby – jednoduchá výzva k plnění odměna ve výši jedné poloviny [§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu]. Za každý úkon právní služby náleží advokátovi rovněž paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu po částce 450 Kč. Protože je právní zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána rovněž náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 100 Kč, tedy částka 1 491 Kč. Při určení lhůty k zaplacení nákladů řízení vycházel soud z lhůty stanovené k plnění povinnosti dle prvého výroku tohoto rozsudku s tím, že žalovaný je povinen náklady řízení uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.