20 C 109/2025-48 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobce domáhal zaplacení žalované částky spolu s výše uvedeným příslušenstvím a náklady řízení. V návrhu uvedl, že žalovanému na základě jejich ústní dohody zapůjčil finanční prostředky v celkové výši 213 000 Kč, a to postupným převodem dílčích částek na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Vrácení zápůjčky bylo sjednáno nejpozději do března 2025, kdy žalovaný zapůjčenou částku dosud nevrátil navzdory opakovaným výzvám. Doplňuje, že žalovaný je jeho zetěm. V minulosti žalovanému zapůjčoval i další finanční částky, které však žalovaný dle dohody vracel. V tomto případě tak však neučinil. Dcera žalobce se s žalovaným aktuálně rozvádí, kdy u zdejšího soudu je vedeno jejich opatrovnické a rozvodové řízení.2. Žalovaný k návrhu uvedl, že neuzavřel žádnou smlouvu o zápůjčce. Šlo o dar poskytnutý na základě ústní dohody s ohledem na rodinnou blízkost účastníků. Tento dar byl pomocí pro rozjezd podnikání žalovaného a jeho manželky, kdy plánovali provoz restauračního zařízení v , adresa, . Darované finance použil k nákupu zařízení restaurace, které aktuálně pronajímá obci , adresa, . Protože šlo o dar, nebyla pochopitelně sjednána ani lhůta pro vrácení poskytnutých finančních prostředků. Nesporuje, že mu žalobce finanční prostředky poslal na účet, souhlasí také, že se aktuálně rozvádí s dcerou žalobce.3. Účastníci na úvod ústního jednání učinili nesporným, že žalobce v období od , datum, – , datum, žalovanému převedl na jeho účet finanční prostředky v celkové výši 213 000 Kč. Žalovaný je zetěm žalobce, u zdejšího soudu probíhá řízení o rozvodu manželství žalovaného s dcerou žalobce pod sp. zn. , spisová značka, . Sporné zůstává, zda výše uvedená částka byla poskytnutá jako dar či jako zápůjčka.4. Žalobce v rámci účastnického výslechu uvedl, že finanční prostředky žalovanému poskytl na nákup surovin (maso atd.) na počátek podnikání žalovaného, který měl v plánu otevřít hospodu. O vybavení kuchyně nebyla řeč, protože byla už vybavená zřejmě z půjčky jeho matky ve výši 90 000 Kč. Půjčka byla poskytnuta na základě ústní žádosti žalovaného, jejich ústní dohodě nebyl nikdo přítomen. Nikomu o půjčce neřekl, nevěděla o tom ani jeho dcera. Před cca 2 – 3 lety stavěl žalovaný rodinný dům, kdy k žádosti žalovaného mu zapůjčil cca 800 000 Kč v postupných částkách. Žalovaný na tuto půjčku vrátil pouze asi 100 000 Kč až 150 000 Kč. V červenci se od dcery dozvěděl, že si žalovaný vzal půjčku v Německu na 15 000 EUR a poté na dalších 7 800 EUR, zřejmě na splacení první půjčky. Z toho vyvodil, že jím zapůjčené peníze použil na splacení půjčky z Německa. K dokladům se dcera dostala při úklidu domácnosti. Termín splatnosti půjčky stanovoval on, úrok nežádal, protože žalovaný byl rodina. Neví nic o vzájemném právním jednání mezi žalovaným a jeho manželkou s obcí , adresa, .5. Žalovaný při výslechu uvedl, že s manželkou dostali od obce , adresa, nabídku za účelem zřízení vývařovny (restaurace). Projekt byl téměř ve finále, obec ale měla problém sehnat obkladače. Žalobce se mu sám nabídl, že mu peníze daruje. Prvních 100 000 Kč vložil na německý účet, kde je pak vybral a šli se žalobcem vozidlo potřebné pro provoz restaurace zn. Volkswagen Touran. Už si nevzpomíná, za jakým účelem mu bylo poskytnuto dalších 13 000 Kč. Posledních 100 000 Kč použil na nákup věcí ze zrušené restaurace v , adresa, jako vybavení jejich restaurace. Manželka o tom věděla. Vozidlo se později prodalo, půlku výnosu dostala manželka. Poskytnuté finance považoval za prostředky vložené do rodiny. , adresa, 000 Kč, kterou dříve dostal od žalobce, nepovažoval jako za půjčku, ale dary ke stavbě rodinného domu, k čemuž se mu nabídl sám žalobce. Teď se ale vše otočilo. V době stavby domu bydlel u žalobce. Platil mu nájem 2 500 Kč a splácel poskytnutých 800 000 Kč splátkami ve výši 5 000 Kč. Od matky žalobce si půjčil 90 000 Kč na zakoupení mycí linky, tuto půjčku mu sama nabídla, když u ní pracoval na zahradě. Už tuto půjčku splatil. Kdyby se vývařovna otevřela, mohl poskytnuté částky splácet, na začátku je považoval za dar. Spor vnímá za pokus o znepříjemnění života od žalobce v souvislosti s rozpadem jeho manželství. Vývařovna se nakonec neotevřela z důvodu rozpadu rodinných vztahů. Vybavení restaurace pronajmuli za částku 1 Kč na 2 roky obci. O tomto byla uzavřena písemná dohoda žalobce a jeho manželky s obcí, která uplyne za 1,5 roku.6. Z potvrzení o provedení transakce vyplynulo, že žalobce poskytl dne , datum, žalovanému částku 100 000 Kč, dne , datum, částku 13 000 Kč a dne , datum, částku 100 000 Kč.7. Z protokolu o jednání z , datum, v opatrovnickém řízení zdejšího soudu č.j. , spisová značka, soud zjistil, že žalovaný v rámci výslechu před soudem uvedl, že mu žalobce za trvání manželství poskytl jako půjčku na rozjezd hospody 200 000 Kč. Nic žalobci nesplácí, protože toto považuje za společný závazek s manželkou.8. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán také v rámci předžalobní výzvy ze dne , datum, .9. Zástupce žalovaného ke čteným listinným důkazům uvedl, že žalobce v rámci vzájemné SMS komunikace vyzval žalovaného k vrácení poskytnuté částky. Žalovaný na toto reagoval, že je ochoten částku uhradit po uplynutí doby 1,5 roku, kdy do té doby má z důvodu smluvního ujednání s obcí , adresa, svázané ruce.10. Ze vzájemné SMS komunikace z , datum, mezi účastníky, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 213 000 Kč do konce března. Žalovaný v reakci na tuto výzvu uvedl, že peníze považoval za pomoc s hospodou. Pokud žalobce chce peníze, bude muset počkat dva roky do uplynutí smlouvy o nájmu s obcí. Peníze může žalobce dostat zpeněžením vybavení, pokud k uzavření dohody s obcí nedojde. Za takové situace by mu obnos do konce března vrátil.11. Zástupce žalovaného po poučení soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., že v řízení z dosud provedených důkazů nevyplývá, že by předmětné finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty jako dar, uvedl, že jedna věc je titul žaloby, druhá je pak splatnost. Pokud mezi stranami nebyl sjednán termín splatnosti, má být smlouva řádně vypovězena. Z navazující SMS komunikace vyplývá něco jiného. Sporuje proto dohodu stran o splatnosti v březnu 2025.12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 2393 o.z. odst. 1 neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.14. Podle § 555 odst. 1 o.z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.15. Podle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.16. Zástupkyně žalobce závěrem uvedla, že v průběhu řízení bylo dostatečně prokázáno, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 213 000 Kč včetně její splatnosti do konce března 2025. Poskytnutí částky je nesporné a bylo nadto doloženo žalobcem. Skutečnost, že se jednalo o zápůjčku potvrdil i žalovaný v rámci své výpovědi v opatrovnickém řízení. Tvrzení, že šlo o dar je tvrzení účelové, stejně tak tvrzení o termínu splatnosti. Ten byl řádně prokázán vzájemnou SMS komunikací z ledna tohoto roku. Žalovaný byl před podání řádně vyzván předžalobní výzvou, kdy žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta a žalobce úroky z prodlení požaduje až od května 2025. Žádá proto, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, kdy požadované náklady řízení vyčíslila částkou 57 259,20 Kč.17. Zástupce žalovaného závěrem uvedl, že jeho klient jak v SMS komunikaci tak v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že peníze vnímal jako pomoc pro rozjezd společného rodinného podnikání. Tvrzení žalobce jsou v tomto ohledu v přímém rozporu s tvrzeními žalovaného, je to ovšem žalobce, kdo musí unést případné břemeno tvrzení. Žalovaný uvedl, že chce peníze vrátit, ale nikdy neuvedl, že tak učiní do března 2025. Toto nevyplývá ani z protokolu o jednání v opatrovnickém řízení či z tvrzení žalovaného při jeho účastnické výpovědi v tomto řízení. Ani sám žalobce při své výpovědi neuvedl, že by se žalovaným dohodl termín splatnosti na tento termín. Pokud nyní žalobce připouští jiný právní titul, např. bezdůvodné obohacení či formu výprosy, šlo by o změnu žaloby, kdy toto by žalobce měl navrhnout a soud tento návrh následně akceptovat. K tomu však nedošlo. I pokud by šlo o zápůjčku, jednalo by se pravděpodobně o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Za této situace by mělo nejdříve dojít k výpovědi této smlouvy, která měla být doručena žalovanému a měla proběhnout výpovědní lhůta. Až poté měl být žalovaný vyzván k dobrovolnému splnění dluhu. To se však nestalo. Žalovaný celé jednání vní