20 C 339/2024-12 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 32 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž sjednaný poplatek ve výši 2 400 Kč. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplatila, žalobkyně proto nyní žádá jeho úhradu včetně příslušenství. Žalovaná se dále zavázala uhradit v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý jednotlivý případ. Žalovaná se dostala do prodlení 5 splátek úvěru, celkem si tak na smluvní pokutě žalobkyně nárokuje 2 500 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným jako podnikatelem byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 32 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně celkového poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 22 400 Kč v pěti splátkách po 10 880 Kč. Žalovaná ničeho na úvěr žalobkyni neuhradila. Dle smlouvy se žalovaná dále zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení jakékoli splátky jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše smluvní pokuty tak činí 2 500 Kč.4. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná převzal od žalobkyně úvěr, na který ničeho nevrátila. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobkyně na zaplacení sjednaného příslušenství k jistině a zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 654 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 476 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši žalované částky sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv, a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.