20 C 6/2025-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu, zřízeném u žalobkyně na základě smlouvy o účtu, uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní. Dále uvedla, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž sjednaný úrok v 60 měsíčních splátkách po 1 014 Kč. Roční úroková sazba činila 16,90 % p.a. Dne , datum, účastníci uzavřeli dodatek ke smlouvě, na základě kterého došlo k odkladu splátek na období od , datum, do , datum, . Žalovaná však úvěr řádně a včas neplatila, žalobkyně proto úvěr dne , datum, zesplatnila a žalované stanovila lhůtu k úhradě zbylé dlužné částky do , datum, . Na jistině zbývá uhradit částku 31 416,95 Kč a na úvěrových poplatcích částku 2 992,40 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, Smlouvu o bankovních službách, na základě které byl žalované zřízen běžný účet. Účastníci spolu dále dne , datum, uzavřeli smlouvu o povoleném debetu, na základě které byla žalované dána možnost přečerpání finančních prostředků na účtu do záporného zůstatku v maximální výši 10 000 Kč. Doba čerpání činila 360 dní, úroková sazba činila 19,99 % p.a. Žalované vznikl na účtu ke dni zrušení účtu , datum, nepovolený debet v celkové výši 4 924,52 Kč. Soud dále zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět v 60 měsíčních splátkách po 1 014 Kč s úrokem 16,90 % p.a. Žalovaná splátky úvěru řádně nehradila, žalobkyně jej proto dne , datum, celý zesplatníla. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Úvěruschopnost žalované byla mj. zkoumána výpisem z jejího běžného účtu.4. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva ve smyslu § 2662 a násl. a dále § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinností žalované bylo včas uhradit žalovanou částku dle podmínek stanovených ve smlouvě. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněné nároky z úvěru z části nebo zcela zanikly, případně vůbec nevznikly. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. V řízení přitom nevyplynulo, že by se předmětná smluvní ujednání příčila dobrým mravům či veřejnému pořádku a žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 162 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 258 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 333,87 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných pojistných smluv (datum uzavření, typ produktu, výše úvěru), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.