5 C 139/2024-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 16 034 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 7 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou částku ve výši 5 852 Kč, jež je tvořena kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 894 Kč, úrokovou sazbou ve výši 21 %, částkou za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 330 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 628 Kč. Poskytnutou zápůjčku, poplatky a pojistné se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 215 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil pouze 1 192 Kč. Za období od postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni neuhradila ničeho. Dále pak žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 8 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou částku ve výši 5 801 Kč, jež je tvořena kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 763 Kč, úrokovou sazbou ve výši 21 %, částkou za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč. Poskytnutou zápůjčku, poplatky a pojistné se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila 9 427 Kč. Za období od postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni neuhradila ničeho.2. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalobkyní dne , datum, . Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 29. 9 2023.4. V dané věci soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 5 852 Kč. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 894 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 1 330 Kč, částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 628 Kč. Celková dlužná částka tak činí 12 852 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 215 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období. Žalovaná uhradila na pohledávku částku ve výši 1 192 Kč, což vyplývá z žalobního tvrzení žalobkyně.5. Dále pak dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 5 801 Kč. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 763 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 1 280 Kč, částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč. Celková dlužná částka tak činí 13 801 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 293 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období. Žalovaná uhradila na pohledávku pouze částku ve výši 9 427 Kč, což vyplývá z žalobního tvrzení žalobkyně.6. Při právním posouzení soud vycházel z právního předpisu zrušeného ke dni 1. 1. 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dle ust. § 3028 odst. 3 platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.7. V dané věci je významné řešení právní otázky, zda závazek žalované zaplatit žalobkyni částku 5 852 Kč za úvěr ve výši 7 000 Kč v případě nároku č. , hodnota, a částku ve výši 5 801 Kč za úvěr ve výši 8 000 Kč v případě nároku č. , hodnota, je nebo není v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a proto je dle § 39 občanského zákoníku ujednání neplatné.8. Soud dané ujednání posoudil jako ujednání odporující dobrým mravům, neboť způsobuje nerovnost práv a povinností v neprospěch žalované. Soud v daném případě musel zohlednit i výši souhrnného poplatku, jehož výše převyšuje polovinu zapůjčených finančních prostředků. Smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem – právním předchůdcem žalobkyně a spotřebitelem – žalovanou a tento vztah je nutno posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch žalovaného spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Přestože ve smlouvě je uvedeno, že úrok po dobu trvání první smlouvy činí pouze 894 Kč a u druhé smlouvy 763 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u smlouvy a poplatek za hotovostní splácení v tisícových částkách. Úrok sám o sobě by se nejevil jako nemravný, ale společně s dalšími náklady, které za poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit, a které jsou svou podstatnou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvu jako nemravnou. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem a pokud jde o tyto další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem, neboť i samy smlouvy označují společně s úroky souhrnně jako poplatek za půjčku. Jednání právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazuje pouze na snahu získat finanční prostředky v nadstandartní výši.9. Soud vyhodnotil z výše uvedených důvodů obě smlouvy za absolutně neplatné ve smyslu § 3 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Soud ve věci rozhodoval podle § 451 a násl. občanského zákoníku ve znění k 31. 12. 2013. Podle tohoto ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná převzala od žalobkyně v případě nároku č. , hodnota, částku celkem 7 000 Kč, přičemž celkem uhradila 1 192 Kč, tedy je povinna vrátit rozdíl, tj. částku 5 808 Kč. V případě nároku č. , hodnota, převzala žalovaná od žalobkyně částku ve výši 8 000 Kč a uhradila na splátkách částku ve výši 9 427 Kč. V případě nároku č. , hodnota, byla částka odpovídající bezdůvodnému obohacení zcela uhrazena a žalované tak nelze uložit povinnost hradit z této smlouvy.11. Žalobkyně se domáhala zaplacení i zákonného úroku. Žalovaná se dostala do prodlení ve spojení s výzvou k úhradě – dopisem o postoupení pohledávky ze dne , datum, , přičemž dopis byl odeslán dne , datum, a doručen podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 10 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto je od , datum, žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, v zákonné výši.12. Vzhledem k absolutní neplatnosti smluv o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení, zákonný úrok z prodle