7 C 118/2025-16 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 36 500 Kč, včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, . Na základě tohoto úvěru byla dána do dispozice žalovanému částka ve výši 20 000 Kč, kterou měl uhradit do , datum, . V souladu s čl. 8.1 předmětné smlouvy byla učiněna sankce jednorázová při prodlení s úhradou splátky ve výši 500 Kč, kdy žalobce se po žalovaném dožaduje po 5-ti těchto splátek ve výši 2 500 Kč, a dále se jedná o poplatek za každý den čerpání úvěru ve výši 14 000 Kč.3. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, žalobce využil svého práva a k jednání se omluvil.4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.5. Mezi žalobcem a mezi žalovaným byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru dne , datum, na 70 dní. V rámci předmětu smlouvy jsou strany specifikované, soud zjistil, že se jedná o vztah uzavřený mezi podnikateli, kdy žalovanému byla poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč za 14 000 Kč. (70 %). Strany se měly dohodnout, že úvěr bude žalovanému poskytnut za poplatek ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vracené částce, v případě prodlení žalovaného se splacením úvěru trvající do 90 dnů se mělo jednat o poplatek ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku, více jak 90 dnů se mělo už jednat o poplatek ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěrů denně. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % jistiny úvěrů denně, a úroky z prodlení v případě prodlení, trvající 90 dnů 0,5 % denně, dále 91 dní a následující 0,02 % denně jistiny úvěrů. V případě prodlení jakékoliv jednotlivé splátky byl žalovaný povinen uhradit 500 Kč.6. V rámci provedeného dokazování, soud nemá za prokázané, že by žalovaný byl subjektem, který podniká v rámci půjčování finančních prostředků, v oboru bankovnictví, ani na pozici zástupce bankovních subjektů. Soud má za to, že uzavřením smlouvy došlo k porušení principů dobrých mravů, a je tak nezbytně nutné, aby byl aplikován korektiv i ve vztahu mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání týkající se dané právní věci jednání o výši poplatku. V případě subjektu žalovaného je možné na něj hledět jako na spotřebitele, kdy se jedná o subjekt, který nepodniká ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Spotřebitelem může být každý člověk, tedy fyzická osoba, podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem. Za těchto okolností nebylo možné vyloučit s ohledem na vymezení práv a povinností stran, které jsou nemravné, zákonnou ochranou strany žalovaného v souladu s § 433 zákona č. 89/2012 Sb. V rámci smluvního vztahu soud nezaregistroval, že by si strany vyloučily v rámci uzavřené smlouvy aplikaci výše uvedených ustanovení. Soud v daném případě posoudil obsah předmětné smlouvy za absolutně neplatný. Smlouva obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání. V dané právní věci nebyla rozhodujícím kritériem pro vyslovení absolutní neplatnosti předmětné smlouvy pouze a jen výše předmětného poplatku, který představuje s největší pravděpodobností skrytý úrok z úvěru, avšak i krátká lhůta splatnosti a výše splátek a celková výše dluhu. Soud proto přistoupil v části nároku žalobce k zamítnutí, pokud se jedná o částku 16 500 Kč.7. Ve zbývají části soud vyhodnotil, že je povinností žalovaného, aby s ohledem na právní posouzení navrátil zpět částku žalobci, která se dostala do jeho dispozice z titulu neplatné smlouvy podle -§ 2991 ,2993 z.č. 89/2012 Sb..8. Rozhodnutí o doplacení soudního poplatku má oporu v Položce 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb..9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchů převažuje na straně žalobce 20 000 Kč ( 54,79 %) : žalovaný – 16 500 Kč (45,21 %) rozdíl 9,58 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 460 Kč + 365 Kč- Kč, odměna za 3 úkony právní služby 3 x 700 Kč – 2100 Kč podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály 3 x 100 Kč – 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů- 504 Kč - 100 % 4729 Kč - % - Kč. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 453 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta , Jméno advokáta, .