7 C 373/2024-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 27 207,50 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, úroku, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladu řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o zápůjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne , datum, a , datum, . Na základě smlouvy ze dne , datum, se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 28 000 Kč, na základě smlouvy ze dne , datum, se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 55 000 Kč, kdy předmětné částky se zavázal navrátit zpět právnímu předchůdci žalobce za smluvně ujednaných podmínek včetně poplatku. Žalovaný si řádně a včas své povinnosti dle žalobce nehradil. Ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, uhradil částku ve výši 37 021,45 Kč a ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, uhradil částku ve výši 79 478,55 Kč.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky -postup s účinností od , datum, a v Příloze č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávky - strana 80 Seznamu postoupených pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek. Žalovaný však na výzvu k úhradě nereagoval.4. Soud má prokázané následující skutková zjištění.5. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o zápůjčce, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného na základě smlouvy ze dne , datum, dostala částka ve výši 28 000 Kč, a tuto se zavázal navrátit zpět včetně úroků ve výši 6 862 Kč (24,5 %), administrativního poplatku ve výši 6 716 Kč, poplatku hotovostního inkasa splátek ve výši 8 985 Kč v 18-ti měsíčních splátkách a další povinností byl úrok ve výši 29 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaná je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, hotovostního inkasa splátek a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba hotovostního inkasa, zda byla realizovaná a jakou výhodu pro žalovanou, v pozici spotřebitele, volba této tato fakultativní služby přinesla. Žalovaný jako spotřebitel mohla být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po ní možné požadovat je ten v kapitalizované podobě, byť v nepřiměřeně vysoké výši.6. Soudu byla předložena i Karta zákazníka úvěru, ze které soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pouze a jen pasivně převzal údaje, které mu sdělil dlužník, žalovaný, v dané právní věci. Z předmětné karty je možné zjistit, že žalovaný byl OSVČ s příjmem 19240 Kč zjištěno z potvrzení o příjmu, který nebyl předložen, dalším příjmem do domácnosti byla částka 28 000 Kč. Měsíční výdaje splátky půjček 5492 Kč a další výdaje 3000 Kč. Nebyly zjištěny žádné výdaje spojené s bydlením, náklady spojené s bydlením v podobě elektřiny, plynu, vody. Předmětné výdaje nejsou blíže specifikované. Věřitel pouze a jen pasivně převzal údaje a nedostatečně tak zjistil i poměry žalovaného za účelem poskytnutí úvěru. Tyto poměry, způsob jejich prověřování nikterak ani v rámci předmětného řízení ničím neprokázal. Právní předchůdce žalobce převzal formálně údaje, aniž by je měl řádně ověřené listinami, které by si vyžádal od žalovaného.7. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.8. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované a jí tvrzené informace, pouze a jen pasivně převzal, pasiva jsou neurčitě vymezena a jsou jednoznačně podhodnocena. Příjem žalované je nízký. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..10. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o zápůjčce, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného na základě smlouvy ze dne , datum, dostala částka ve výši 55 000 Kč, a tuto se zavázal navrátit zpět včetně úroků ve výši 13 479 Kč (24,50 %), administrativního poplatku - doručení, komfortní splácení ve výši 12710 Kč, poplatku hotovostního inkasa splátek ve výši 17650 Kč v 18-ti měsíčních splátkách a další povinností byl úrok ve výši 29 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaná je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, hotovostního inkasa splátek a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba hotovostního inkasa, zda byla realizovaná a jakou výhodu pro žalovanou, v pozici spotřebitele, volba této tato fakultativní služby přinesla. Žalovaný jako spotřebitel mohla být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po ní možné požadovat je ten v kapitalizované podobě, byť v nepřiměřeně vysoké výši.11. Soudu byla předložena i Karta zákazníka úvěru, ze které soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pouze a jen pasivně převzal údaje, které mu sdělil dlužník, žalovaná, v dané právní věci. Z předmětné karty je možné zjistit, že žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru, na základě pracovní smlouvy s příjmem 14260 Kč nepotvrzeno žádnou listinou, žalovaný pracuje jako OSVČ. Měsíční výdaje splátky půjček žádná a další výdaje 5000 Kč. Nebyly zjištěny žádné výdaje spojené s bydlením, náklady spojené s bydlením v podobě elektřiny, plynu, vody. Předmětné výdaje nejsou blíže specifikované. Věřitel pouze a jen pasivně převzal údaje a nedostatečně tak zjistil i poměry žalovaného za účelem poskytnutí úvěru. Tyto poměry, způsob jejich prověřování nikterak ani v rámci předmětného řízení ničím neprokázal. Právní předchůdce žalobce převzal formálně údaje, aniž by je měl řádně ověřené listinami, které by si vyžádal od žalovaného.12. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, d