11 C 134/2020-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 150 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 150 000 Kč od 8. 7. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaným dne 7. 7. 2017 uzavřel smlouvu o půjčce, na podkladě které žalovanému půjčil částku ve výši 150 000 Kč. Dne 11. 11. 2018 žalovaný svůj dluh uznal co důvodu a výše a zavázal se uhradit dlužnou částku nejpozději do 7. 7. 2019. Žalovaný však do podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 12. 1. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 29. 1. 2021 náhradním způsobem - formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce tento souhlas vyslovil již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem, a to listinou označenou jako uznání dluhu ze dne 11. 11. 2018 a předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2020. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalovaný písemně dne 11. 11. 2018 uznal svůj dluh vůči žalobci, který žalobce nabyl na základě smlouvy o půjčce ze dne 7. 7. 2017 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný se v listině označené jako uznání dluhu zavázal tento dluh, který ke dni uznání činil částku 150 000 Kč, uhradit do 7. 7. 2019 v hotovosti. Poté co se dostal do prodlení, vyzval žalobce žalovaného formou předžalobní upomínky ze dne 16. 4. 2020 k úhradě dlužné částky a v případě neuhrazení jej poučil, že bude dlužnou částku vymáhat soudně. 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto vyhovět. Žalovaný dne 11. 11. 2018 uznal dlužnou částku ve výši 150 000 Kč písemně co do důvodu i výše s tím, že tato částka má podklad v ústní smlouvě o půjčce ze dne 7. 7. 2017 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Uznáním dluhu ze strany žalovaného došlo ve smyslu § 2053 o. z. k založení vyvratitelné právní domněnky trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak došlo k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který by musel v řízení prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Žalovaný v tomto řízení ani netvrdil, tím méně prokázal, že by dluh neexistoval. Přestože se žalovaný zavázal tento dluh uhradit v plné výši do 7. 7. 2019, svůj závazek nesplnil, ničeho neuhradil. Žalovaný ani přes výzvu učiněnou žalobcem tento dluh neuhradil, a proto se následujícího dne 8. 7. 2019 dostal do prodlení s úhradou dluhu. Dle § 1970 o. z. je žalovaný povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky i úroky z prodlení z tohoto dluhu ve výši jak stanoví prováděcí předpis nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Protože ke dni rozhodování žalovaný neuhradil ničeho, soud žalobě jako důvodné vyhověl. 8. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 7 100 Kč. Za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce, tj. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínku náleží žalobci odměna ve výši 21 300 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3 x 300 Kč a 21% DPH ve výši 4 662 Kč (počítáno ze základu 22 200 Kč). Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 000 Kč činí 32 862 Kč.