11 C 219/2021-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky ve výši 2 674 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovanou částku má žalovaný dlužit na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 13. 12. 2017, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal za dodanou komoditu hradit sjednané zálohy ve výši 700 Kč a případný doplatek dle konečného vyúčtování. Smlouva byla uzavřena na dobu 2 let s možností prolongace. Úhrada záloh byla sjednána bankovním převodem. Žalovaný však neplatil za dodané energie řádně a včas sjednané zálohy, pročež byl o tyto upomínán, na žádnou upomínku nereagoval a dodnes dlužné částky neuhradil. V souvislosti s vystavovanými upomínkami vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní poplatek dle platného ceníku. Dne 13. 7. 2020 vystavila žalobkyně fakturu na částku 200 Kč se splatností dne 21. 7. 2020, kterou vyúčtovala žalovanému poplatek za upomínku, následně dne 29. 7. 2020 vystavila žalobkyně fakturu na částku 907 Kč se splatností dne 5. 8. 2020, kterou vyúčtovala žalovanému poplatek za přerušení a konečně dne 26. 8. 2020 vystavila žalobkyně fakturu na částku 1 567 Kč se splatností dne 11. 9. 2020, kterou vyúčtovala žalovanému spotřebu odebraných energií za období od 8. 5. 2018 do 21. 8. 2020. Na žádnou z těchto částek i přes výzvy ze strany žalobkyně žalovaný ničeho neuhradil a dlužíte žalobkyni právě částku 2 674 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 22. 6. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 8. 7. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 12. 2017 včetně všeobecných obchodních podmínek, ceníkem žalobkyně ze dne 13. 12. 2017, prohlášením zákazníka a poučení o jeho právech a povinnostech ze dne 13. 12. 2017, přehledem faktur k datu 3. 3. 2021, fakturou ze dne 13. 7. 2020, výzvou ze dne 13. 7. 2020, fakturou ze dne 29. 7. 2020, oznámením o ukončení smlouvy ze dne 11. 8. 2020, upozorněním ze dne 17. 8. 2020, fakturou ze dne 26. 8. 2020, výzvou ze dne 1. 9. 2020, upozorněním ze dne 2. 9. 2020, výzvou ze dne 15. 9. 2020, upozorněním ze dne 16. 9. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 21. 3. 2021 včetně podacího archu a doručenky. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny ze dne 13. 12. 2017 dle ust. § 2079 o. z. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal tuto komoditu v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu. Tyto ceny měly být žalovaným hrazeny formou pravidelných měsíčních záloh ve výši 700 Kč a případný doplatek dle konečného vyúčtování (faktury), které bylo splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně, podle kterých měla žalobkyně právo na částku 200 Kč jako poplatku za vystavení upomínky pro neplacení ze strany žalovaného. Žalobkyně dne 13. 7. 2020 vystavila fakturu na částku 200 Kč se splatností dne 21. 7. 2020, kterou vyúčtovala žalovanému poplatek za upomínku, následně dne 29. 7. 2020 vystavila žalobkyně fakturu na částku 907 Kč se splatností dne 5. 8. 2020, kterou vyúčtovala žalovanému poplatek za přerušení a konečně dne 26. 8. 2020 vystavila žalobkyně fakturu na částku 1 567 Kč se splatností dne 11. 9. 2020, kterou vyúčtovala žalovanému spotřebu odebraných energií za období od 8. 5. 2018 do 21. 8. 2020. Žalovaný však na žádnou z těchto částek doposud neuhradil ničeho, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek a dostal se s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 o. z., vždy dnem následujícího po dni splatnosti uvedených faktur do prodlení. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 2 674 Kč vyhověl a žalovaného tak proto zavázal k zaplacení celkem částky 2 674 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši, za dobu a z částek, specifikovaných ve výroku I. rozsudku shora, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno. 8. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 900 Kč) ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč.