11 C 261/2021-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podaným návrhem doručeným soudu dne 28. 7. 2021 se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků. 2. Manželka se podáním ze dne 11. 9. 2021 vyjádřila k návrhu na rozvod manželství účastníků tak, že s návrhem na rozvod souhlasí, ale nesouhlasí s uvedenými příčinami rozvratu manželství. 3. Z výslechu účastníků bylo zjištěno, že jejich soužití skončilo nejpozději odchodem manžela ze společné domácnosti v roce 2011 a od té doby obnoveno nebylo. Ani jeden z účastníků nemá zájem o obnovu manželského soužití. Nezletilé děti byly svěřeny do péče matky a manželovi bylo stanoveno výživné. Manželství oba považují za natolik rozvrácené, že se chtějí rozvést, když se zároveň shodli na příčinách a důvodech rozvratu manželství, které spatřují v rozdílných povahových vlastnostech manželů a v rozdílných názorech na způsob manželského soužití, což vedlo k odchodu manžela ze společné domácnosti, a to v květnu 2011. Na základě shodných tvrzení účastníků, účastnického výslechu a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] v kostele sv. [jméno] [příjmení] v [obec], a to u obou manželů jako manželství prvé. Za trvání manželství se účastníkům narodily tři děti, a to nyní již zletilé děti [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození], a nezl. dcera [jméno], [datum narození], přičemž nezletilá je pouze [jméno], kdy úprava práv a povinností k nezletilé pro dobu po rozvodu byla provedena rozsudkem [název soudu], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 14. 6. 2012, a kterým byla schválena dohoda rodičů, podle níž byla nezletilá svěřena do péče manželky a manželovi bylo stanoveno přiměřené výživné. Vzhledem k tomu, že manželé nadále bydlí i s nezletilou v jednom domě, tato nijak fyzicky ani psychicky v důsledku rozvodu nestrádá. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, postupem doby se mezi manželi začaly projevovat problémy vyplývající z rozdílných povahových vlastností účastníků a v rozdílných názorech na způsob manželského soužití, což postupem doby vedlo k citovému odcizení, v důsledku kteréhož přestali účastníci od května 2011 vést společnou domácnost a nejpozději od tohoto data i společný intimní život, přičemž v současné chvíli nadále obývají stejný rodinný dům. Od té doby již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství. 4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, i přesto, že nadále obývají stejný rodinný dům, každý z nich žije zcela odděleně svým způsobem života a žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 o. z. a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezletilé dceři účastníků, která byla sice podle rozhodnutí soudu svěřena do péče manželky, avšak s ohledem na stále trvající bydlení manželů v jednom domě, je dcera v kontaktu s oběma rodiči, pročež tak lze předpokládat, že na poměrech nezletilé dcery účastníků se rozvodem samotným prakticky ničeho podstatnějšího nezmění. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 8. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků v rozdílných povahových vlastnostech manželů a v rozdílných názorech na způsob manželského soužití, což postupem doby vedlo ke vzájemnému citovému odcizení a následnému odchodu manžela ze společné domácnosti, a to v květnu 2011 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali, výslovně práva na náhradu nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.