11 C 270/2021-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 20 471 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení tak, jak tyto byly specifikovány ve výroku I. rozsudku shora, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit žalobkyni na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi účastnicemi dne 10. 3. 2020. Na podkladě takto uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala hradit kupní cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od 7. 4. 2020 do 23. 8. 2020 fakturou [číslo] ze dne 3. 9. 2020, znějící na částku 20 471 Kč se splatností dne 17. 9. 2020. Žalovaná však na svůj dluh až dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 13. 8. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 19. 8. 2021 do vlastních rukou, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 3. 2020, fakturou [číslo] včetně detailního rozpisu a předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2021 včetně podacího lístku ze dne 12. 3. 2021. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaná v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdila tím, že na výzvu k vyjádření, která ji byla doručena do vlastních rukou, nereagovala. 5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla dne 10. 3. 2020 platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny, a to dle ustanovení § 2079 o. z., jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala naopak tuto v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu. Na základě takto účastníky uzavřené smlouvy měla žalovaná žalobkyni za dodanou elektřinu v období od 7. 4. 2020 do 23. 8. 2020 uhradit celkem částku 20 471 Kč s tím, že žalovaná na tuto částku, která vůči ní byla řádně vyúčtována fakturou, ničeho neuhradila, čímž tak řádně a včas nesplnila svůj závazek, dostala se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1968 a násl. o. z., do prodlení, dnem následujícího po dni splatnosti faktury. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku ve výši 20 471 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši, jak stanoví prováděcí předpis nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3 x 100 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 820 Kč činí 2 272 Kč.