11 C 350/2021-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení souhrnné částky ve výši 12 783,91 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovanou částku má žalovaná dlužit na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené ze dne 13. 7. 2018 se společností [právnická osoba] jako právní předchůdkyní žalobkyně („ dále jen právní předchůdkyně žalobkyně“). Na podkladě takto uzavřené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala za dodanou komoditu zaplatit dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Provedená dodávka elektřiny za období od 26. 9. 2018 do 25. 9. 2019 byla vyúčtována fakturou [číslo] znějící na částku 19 332 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 10 890 Kč dlužná částka činila 8 442 Kč), která byla splatná dne 21. 10. 2019. Žalovaná na tuto fakturu uhradila pouze částku 4 500 Kč a dílčí dluh tvoří jistina ve výši 3 942 Kč. Provedená dodávka elektřiny za období od 26. 9. 2019 do 18. 3. 2020 byla vyúčtována fakturou [číslo] znějící na částku 8 841,91 Kč, splatnou dne 6. 4. 2020, na kterou nebylo ze strany žalované ničeho uhrazeno. Právní předchůdkyně žalobkyně se pak následně dne 13. 10. 2017 písemně dohodla se žalobkyní na úplatném postoupení pohledávky za žalovanou s účinností od 23. 11. 2020. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 12. 2020. Žalobkyně zaslala téhož dne žalované předžalobní upomínku, žalovaná však žádnou z uvedených plateb doposud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 26. 10. 2021 vyzval žalobkyni i žalovanou, aby se vyjádřily, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byly současně poučeny, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 27. 10. 2021 a žalované doručeno dne 9. 11. 2021 do vlastních rukou, přičemž žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřily a soud proto vycházel z toho, že žalobkyně i žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 7. 2018, všeobecnými obchodními podmínkami dodávek elektřiny, ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ účinným od 1. 1. 2012, fakturou [číslo] [číslo] [číslo] včetně detailního rozpisu, upomínkami ze 13. 11. 2019 a ze dne 20. 1. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně dodatku [číslo] dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek [číslo] (seznam pohledávek), oznámením o postoupení pohledávek ze dne 2. 12. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 2. 12. 2020 včetně podacího archu z téhož dne. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaná v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdila tím, že na výzvu k vyjádření nereagovala. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu, resp. mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny ze dne 13. 7. 2018 dle ust. § 2079 o. z., jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl právní předchůdkyni žalobkyně závazek dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala tuto komoditu v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovanou hrazena na základě vyúčtování (faktur), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Žalovaná na základě uzavřené smlouvy ze dne 13. 7. 2018 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně neuhradila za dodanou elektřinu v období od 26. 9. 2018 do 25. 9. 2019 cenu ve výši 8 442 Kč řádně a včas, která byla splatná dne 21. 10. 2019, když uhradila toliko 4 500 Kč a dílčí dluh tvoří jistina ve výši 3 942 Kč (první nárok). Dále žalovaná nehradila za dodanou elektřinu v období od 26. 9. 2019 do 18. 3. 2020 částku ve výši 8 841,91 Kč, splatnou dne 6. 4. 2020, na kterou nebylo ničeho uhrazeno (druhý nárok). Žalovaná řádně a včas nesplnila svůj závazek, čímž se dostala s úhradou do prodlení dluhu ve smyslu § 1970 o. z., a to vždy dnem následujícím po dni splatnosti té které faktury. Právní předchůdkyně žalobkyně se pak dne 13. 10. 2017 písemně dohodla se žalobkyní na úplatném postoupení své pohledávky za žalovanou vzniklé z výše uvedeného důvodu, pročež tak předmětná pohledávka byla platně převedena na žalobkyni, která je tak nyní v řízení aktivně legitimována. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 12 783,91 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak je tato výše specifikována ve výroku rozsudku shora. 9. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3 x 100 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí 2 252 Kč.