ECLI: ECLI:CZ:OSFM:2021:11.C.7.2020.1 Datum: 2021-02-17 Předmět: O zaplacení 11 585 Kč s příslušenstvím - uznání dluhu Ustanovení: ["§ 2053 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""uznání dluhu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 11 585 Kč s příslušenstvím - uznání dluhu. Aplikuje: § 2053 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 11 585 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 585 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaným dne 21. 8. 2019 uzavřela dohodu o uznání dluhu. Na podkladě této dohody se žalovaný zavázal splatit žalobkyni částku 12 585 Kč v pravidelných 25 měsíčních splátkách v souladu se splátkovým kalendářem, dostal se však do prodlení s plněním splátky č. 3 a č. 4, proto žalobkyně využila svého oprávnění vyplývající ze smlouvy a dluh po oznámení této skutečnosti žalovanému zesplatnila a poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k splnění nejpozději do 25. 3. 2020. Žalovaný uhradil celkem od data uzavření smlouvy do podání žaloby částku ve výši 1 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 19. 8. 2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 7. 9. 2020 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.
4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to Splátkovou dohodou ze dne 21. 8. 2019, oznámením o zesplatnění dluhu ze dne 17. 3. 2020, předžalobní výzvou ze dne 17. 3. 2020 včetně podacího archu. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalovaný písemně dne 21. 8. 2019 uznal svůj dluh vůči žalobkyni, který žalobkyně nabyla od [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018, která vyplývá ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] Žalovaný se ve smlouvě zavázal tento dluh, který ke dni uznání činil 12 585 Kč, uhradit v pravidelných 25 měsíčních splátkách, splatných vždy 20. dne v měsíci počínaje 20. 9. 2019 s tím, že prvních 24 splátek bude hrazeno částkou 500 Kč měsíčně, poslední splátka činí 585 Kč a je splatná 20. 9. 2021. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením nejméně dvou plných splátek byla žalobkyně oprávněna učinit svým oznámením celý dluh splatným. Dopisem ze dne 17. 3. 2020 žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu v důsledku nehrazení závazku žalovaným, poté co se dostal do prodlení i se splátkou splatnou 20. 12. 2019 (druhá neuhrazená splátka) a vyzval žalovaného uhradit zbývající dluh ve výši 11 585 Kč nejpozději do 25. 3. 2020. Současně s tímto dopisem byla žalovanému zaslána i předžalobní výzva.
5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto vyhovět. Žalovaný na základě splátkové dohody ze dne 21. 8. 2019 písemně co do důvodu i výše uznal svůj dluh ve výši 12 585 Kč vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba], čímž došlo ve smyslu § 2053 o. z. k založení vyvratitelné právní domněnky trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak došlo k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který by musel v řízení prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Žalovaný v tomto řízení ani netvrdil, tím méně prokázal, že by dluh neexistoval. Přestože se žalovaný zavázal tento dluh uhradit v 25 měsíčních splátkách počínaje 20. 9. 2019 a konče 20. 9. 2021 svůj závazek nesplnil, uhradil toliko první dvě splátky po 500 Kč (celkem 1 000 Kč), a proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním uvedeným v dohodě o splátkách ze dne 21. 8. 2019 přistoupila k zesplatnění dluhu ke dni 25. 3. 2019, čímž se dluh ve výši 11 585 Kč stal splatným. Žalovaný přes výzvu učiněnou žalobkyní tento dluh nezaplatil, a proto se následujícího dne 26. 3. 2020 dostal do prodlení s úhradou dluhu. Dle § 1970 o. z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni kromě dlužné částky i úroky z prodlení z tohoto dluhu ve výši jak stanoví prováděcí předpis nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Protože ke dni rozhodování žalovaný neuhradil ničeho, soud žalobě jako důvodné vyhověl.
8. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny. Žalovaný dluh navíc vychází ze smlouvy o půjčce, podle níž žalovaný již měl poskytnuto ze strany právního předchůdce žalobkyně možnost svůj dluh pravidelně splácet, tuto svou možnost, resp. povinnost, však porušil a po žalobkyni nelze proto spravedlivě požadovat, aby strpěla opětovnou možnost žalovaného hradit projednávaný dluh ve splátkách či ve lhůtě delší než zákonné, neboť by se jednalo o neúměrné zvýhodnění zájmů žalovaného na úkor oprávněného zájmu žalobkyně na řádné a včasné uspokojení dluhu.
9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 2 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby) a částku 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění. Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 750 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH ve výši 221 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí 2 071 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.