12 C 360/2020-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení částky ve výši celkem 2 384 Kč s příslušenstvím za dodávku elektřiny a plynu, včetně smluvní pokuty, žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], které uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Na předžalobní výzvu žalobkyně k úhradě dluhu žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby do 5 dnů od doručení usnesení se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Za tohoto stavu a s oporou o ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nebylo třeba nařizovat jednání. 4. V řízení byl zjištěn tento skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] a dále na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně cenu za odebranou elektřinu a plyn. Za období od 23. 11. 2016 do 21. 11. 2017 vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému za dodávku elektřiny částku ve výši 107 Kč, která byla splatná dne 6. 12. 2017. Na tuto částku nebylo nic uhrazeno. Dále žalovaný dlužil právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] jako paušální náklad spojený se zasláním výzvy ke splnění povinnosti podle článku II. bod 7c VOPD. V souvislosti s dodávkou elektřiny právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 22. 11. 2017 do 22. 3. 2018 částku 841 Kč, která byla splatná dne 19. 4. 2018. Tato částka uhrazena nebyla. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný úhradu uvedených částek žalobkyni neprovedl a neučinil tak ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Dále žalovaný dluží za dodávku plynu za období od 22. 7. 2016 do 1. 7. 2017 částku 520 Kč, která byla splatná dne 21. 8. 2017. V souvislosti se zasíláním upomínek dluží žalovaný částku 285 Kč (3x po 95 Kč) podle článku II. bod 7c VOPD. Za období od 2. 7. 2017 do 4. 5. 2018 byla vyúčtována žalovanému za dodávku plynu částka 536 Kč, splatná dne 22. 5. 2018 Ani tuto částku žalovaný neuhradil. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkem 2 384 Kč, z toho 1 043 Kč v souvislosti se smlouvou o dodávce elektřiny a 1 341 Kč v souvislosti se smlouvou o dodávce plynu. 5. Žaloba je důvodná, neboť na základě smluv uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dodávala právní předchůdkyně žalobkyně v uvedených obdobích žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Po právní stránce nárok žalobkyně na zaplacení částek ve výši 948 Kč za elektřinu a 1 056 Kč za plyn má oporu v ustanovení § 2079 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které upravuje kupní smlouvu a nárok žalobkyně na zaplacení částek ve výši 95 Kč a 285 Kč má oporu v ustanovení § 2048 téhož zákona, které upravuje smluvní pokutu. Proto soud žalobě o zaplacení částky ve výši celkem 2 384 Kč vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dílčích částek vždy ode dne následujícího po splatnosti uvedené v příslušné faktuře, vyúčtování a podle § 1968, § 1970 uvedeného zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve výši, která má oporu v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za tohoto stavu soud žalobě vyhověl. 6. Žalobkyně měla v řízení úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit jí náklady tohoto soudního řízení ve výši 1 489 Kč, které sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby), tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a DPH 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Při stanovení náhrady nákladů řízení soud vycházel z § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění proto, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu soudu došlý dne [datum], je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z úřední činnosti (žalobkyně opakovaně používá vzor, ve kterém jsou obměňovány pouze údaje ohledně žalované strany, příslušné smlouvy o dodávce elektřiny a plynu a uplatněných částek), předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. 7. Lhůta k plnění je 3 dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).