12 C 53/2020-126 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou ze dne 16.2.2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 750 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 2. 2017 kolem 19.50 hodin v [obec], okres [okres], po silnici II. třídy [číslo] ve směru do [obec] řídil [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [datum narození], trvale bytem [adresa], hasičské cisternové nákladní vozidlo zn. Tatra T815, [registrační značka], rok výroby 1988, které v té době bylo ve vlastnictví [územní celek] (které bylo i provozovatelem vozidla), přičemž v prostoru km. 32,38, při sjíždění z mostu nad železnicí a projíždění mírné klesající levotočivé zatáčky, dostal s vozidlem smyk a přes snahu tento vyrovnat přední částí vozidla prorazil svodidla na pravé straně silnice a vozidlo sjelo z vysokého náspu silnice mimo komunikaci, kde se převrátilo na střechu, čímž došlo k usmrcení spolujezdce [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], nevlastního syna pozůstalého [celé jméno žalobce], dat. [datum narození], trvale bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], tedy žalobce. 2. Svou žalobu žalobce dále odůvodnil tak, že vztah zemřelého [jméno] a žalobce byl vztahem objektivně (nevlastní otec a nevlastní syn od věku 4,5 let dítěte), ale též subjektivně (vztah byl idylický a intenzivní, měli k sobě blízko, jednalo se o pozitivně vyvíjející se rodinné vztahy), nadstandardně intenzivní. [jméno] zemřel ve věku 24 let, chvíli po získání vysokoškolského titulu bakalář, tedy ve věku rané dospělosti. V tomto věku již nebyl dítě, o které by bylo nutné se starat a vychovávat jej, ale ani zralý muž s vlastní rodinou a dětmi. [jméno] tak zemřel brzy poté, co byl dovršen proces jeho výživy a výchovy. Žalobci, který jej vychoval jako vlastního a za vlastního považoval, měl nadále přinášet výhradně radost, štěstí, pěkné vzpomínky a také zabezpečení ve stáří a případné nemoci. [jméno] pro žalobce přeneseně představoval výsledek jeho mnoholetého snažení vychovat slušného muže. Žalobci bylo v okamžiku smrti jeho nevlastního syna [jméno] 45 let. Žalobce na [jméno] nebyl hmotně závislý, nicméně mu pomáhal s chodem domácnosti, přispíval na náklady s domácností spojenými a pořizoval věci, které pak mohla užívat celá rodina. [jméno] žalobci také kupoval hodnotné dárky. [jméno] žalobce nikdy nevezme na žádnou dovolenou a v jeho důchodovém věku jej nijak nebude podporovat fyzickou pomocí, věcně ani finančně, přestože lze předpokládat, vzhledem k pozitivně se vyvíjejícím rodinným vazbám existujícím v době smrti [jméno], že by [jméno] svého nevlastního otce (žalobce) v důchodovém věku ve všech směrech podporoval, a tedy ve stáří se o svého nevlastního otce postaral. Žalobce tak ztratil šanci na pomoc a výživu ve stáří. Žalobce oceňuje, že [územní celek] vzalo celou událost velmi vážně a vystupuje vůči němu slušně a vlídně. Také oceňuje omluvu řidiče [jméno] [příjmení]. Žalobce také oceňuje lítost, kterou projevily osoby působící na obci. Odpovědnost odpovědné osoby je objektivní, tedy bez vlivu na zavinění. [jméno] na následku dopravní nehody nenese žádnou spoluvinu. Žalobce své nevlastní dítě vychovával a vyživoval s vidinou, že ve svém životě bude mít blízkou osobu, se kterou bude trávit čas a na kterou se bude moci spolehnout. Žalobce tak od svého nevlastního dítěte očekával vše, co může nevlastní otec od dítěte očekávat a jeho očekávání by při běžném běhu věcí bylo naplněno, jelikož jeho vztah s [jméno] se vyvíjel ideálním směrem. Jen málo nevlastních otců má tak dobré vztahy s nevlastním synem, jako měl žalobce s [jméno] O toto vše však v důsledku výše specifikované dopravní nehody žalobce náhle přišel. 3. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce uplatnil vůči žalovanému přípisem ze dne 23.8.2017 nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích, a to ve výši 1 250 000 Kč. Žalobce dále uvedl, že pokud by neměl ještě druhého syna, představovala by pro něj ztráta jediného dítěte vzhledem k jeho věku ještě silnější zásah a ani částku 1 250 000 Kč by nepovažoval za odpovídající lidské slušnosti. V tuto chvíli jej existence druhého syna drží v jakési naději na zlepšení jeho stávajícího života. Částku 1 250 000 Kč chce žalobce použít k zajištění zážitků se svou rodinou, zejména se svým druhým synem a dále na financování nějakého nového koníčka, na kterého snad časem přijde. Dne 18.4.2018 [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] uhradila žalobci částku 500 000 Kč z titulu náhrady za duševní útrapy blízké osoby usmrceného. 4. Jelikož náhrada nemajetkové újmy byla prostřednictvím právního zástupce žalobce uplatněna již přípisem ze dne 23.8.2017, který byl týž den žalovanému doručen, vzniká od 24.8.2017 žalobci též nárok na zaplacení úroku z Výzvou ze dne 5.2.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 750.000 Kč spolu s příslušenstvím na bankovní účet žalobce v termínu do 12.2.2020 s tím, že v opačném případě bude náhrada nemajetkové újmy vymáhána soudní cestou.Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni podání této žaloby zůstala žalobci neuhrazena náhrada nemajetkové újmy ve výši 750.000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z částky 1.250.000 Kč od 24.8.2017 do 18.4.2018 a 8,05% úrokem z prodlení z částky 750.000 Kč od 19.4.2018 do zaplacení, podává žalobce tuto žalobu. 5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 7.5.2020 čl. 28 spisu tak, že navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že žalobce ve svém žalobním návrhu uplatňuje náhradu nemajetkové újmy dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když za duševní útrapy spojené s tragickým úmrtím svého nevlastního syna [jméno] [příjmení] důsledkem dopravní nehody hasičského cisternového auta žalovaného požaduje peněžitou náhradu ve výši 750 000 Kč. Žalovaný potvrdil, že dne 17.2.2017 skutečně došlo k dopravní nehodě hasičského auta Tatra T815, [registrační značka] ve vlastnictví žalovaného. Vozidlo bylo provozováno Jednotkou sboru dobrovolných hasičů [územní celek], zřízenou žalovaným. Účastníky nehody byl řidič – pan [jméno] [příjmení] a jeho spolujezdec – pan [jméno] [příjmení], kteří jako členové dotyčné jednotky prováděli dne 17.2.2017 po skončeném cvičení hospodářskou jízdu do [obec] za účelem vrácení zapůjčené hasičské techniky. Při zpáteční cestě došlo k tragické dopravní nehodě – smrtelnému úrazu pana [jméno] [příjmení]. Dále ve vyjádření uvedl, že dne 23.8.2017 právní zástupce žalobce osobně předal žalovanému dopis datovaný téhož dne – uplatnění nároku na náhradu újmy podle zák. č. 168/1999 Sb. a zák. č. 89/2012 Sb., ve kterém žalobce žádal o zaplacení částky 1 250 000 Kč z titulu nemajetkové újmy a další částky 348 480 Kč z titulu nemajetkové újmy. Žalobce požadoval zaplacení výše uvedených částek na svůj účet, a to ihned. Žalovanému nebylo ze začátku známo, na kterou pojišťovnu se obrátit v souvislosti s uplatněným nárokem žalobce, jelikož dotyčný zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) ve svém ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) stanoví výjimku pro povinnost uzavírat pojistnou smlouvu mezi jinými i v případě vozidel provozovaných jednotkami dobrovolných hasičů obcí. Takovouto pojistnou smlouvu tedy žalovaný uzavřenou rovně neměl. Proto poté, co žalovaný obdržel výše uvedené uplatnění nároku na náhradu újmy podle zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb. tento doklad společně s dalšími materiály postoupil dne 5.9.2017 na Ministerstvo finanční ČR. Ministerstvo svým dopisem ze dne 13.9.2017 žalovanému oznámilo, že věc bude řešena pojistitelem – [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], které byly zároveň předány příslušné materiály. Ze strany této pojišťovny pak žalovaný pouze obdržel dne 14.9.2017 emailovou zprávu, kde pojišťovna sděluje, že danou věc vyřizuje. Žalovaný legitimně očekával, že pojistitel ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v platném znění (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) uhradí v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku, tedy i podle ustanovení § 2559 zákona č. 89/2012 Sb. žalobci způsobenou nemajetkovou újmu vzniklou usmrcením jeho nevlastního syna. rovněž legitimně očekával, že pojistitel, jakožto renomovaný a znalý věci ústav, správně věc posoudí a uhradí poškozenému finanční částku, která by plně vyvážila jeho utrpení způsobené ztrátou nevlastního syna. Pokud tedy pojišťovna uhradila žalobci částku ve výši 500 000 Kč z titulu náhrady za duševní útrapy blízké osoby, žalovaný považuje pojistitelem takto vyplacenou částku za odpovídající zásadám slušnosti. Žalovaný nárok žalobce uplatněný v předmětné žalobě zcela neuznává, a to včetně v žalobě požadovaných příslušenství, úroků z prodlení, neboť dle jeho názoru duševní útrapy související s tragickou smrtí jeho nevlastního syna byly dostatečně vyváženy již vyplacenou peněžní částkou 500 000 [právnická osoba], [část názvu právnické osoby]. Žalovaný poukázal na to, že neprodleně po tragické dopravní nehodě, kterou sám nijak neovlini