16 C 142/2021-32 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. se zdůvodněním, že mezi žalovaným a společností [anonymizováno] [právnická osoba] (dále„ původní věřitelkou“) byla uzavřena smlouva [číslo] v jejím rámci i kupní smlouvu na koncové zařízení, na jejichž kupní cenu původní věřitelka žalované poskytla slevu podmíněnou tím, že žalovaná dodrží sjednanou dobu trvání smlouvy. To se nestalo, pročež původní věřitelka žalované vyúčtovala odebranou slevu dokladem [číslo] se splatností dne 17. 7. 2018 a dokladem [číslo] se splatností 12. 7. 2018. Původní věřitelka pohledávku postoupila žalobkyni. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a [číslo] Sb. (dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl. 3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla dne 3. 1. 2018 uzavřena smlouva [číslo] v jejím rámci i kupní smlouva na 2 mobilní telefony, na jejichž kupní cenu původní věřitelka žalované poskytla slevu ve výši 1 000 Kč a 3 688 Kč podmíněnou tím, že žalovaná dodrží sjednanou dobu trvání smlouvy – 24 měsíců, přičemž jednotlivé platby se žalovaná zavázala poukazovat v čase určeném příslušným vyúčtováním (smlouva, obchodní podmínky). Žalovaná však podmínku slevy nedodržela (jednotlivé platební upomínky). Původní věřitelka proto žalované vyúčtovala odebranou slevu dokladem [číslo] se splatností dne 17. 7. 2018 a dokladem [číslo] se splatností 12. 7. 2018 (vrubopisy – opravné daňové doklady). Původní věřitelka pohledávku postoupila žalobkyni, která za ni zaplatila sjednanou úplatu, což bylo předpokladem účinnosti postupní smlouvy (smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla dne 3. 1. 2018 uzavřena smlouva [číslo] v jejím rámci i kupní smlouva na 2 mobilní telefony, na jejichž kupní cenu původní věřitelka žalované poskytla slevu ve výši 1 000 Kč a 3 688 Kč podmíněnou tím, že žalovaná dodrží sjednanou dobu trvání smlouvy – 24 měsíců, přičemž jednotlivé platby se žalovaná zavázala poukazovat v čase určeném příslušným vyúčtováním. Žalovaná však podmínku slevy nedodržela. Původní věřitelka proto žalované vyúčtovala odebranou slevu dokladem [číslo] se splatností dne 17. 7. 2018 a dokladem [číslo] se splatností 12. 7. 2018. Původní věřitelka pohledávku postoupila žalobkyni, která za ni zaplatila sjednanou úplatu, což bylo předpokladem účinnosti postupní smlouvy. 5. Soud měl pravomoc případ projednat a rozhodnout, protože žalovaná částka odpovídala nezaplacené části kupní ceny za mobilní telefony. Převod vlastnického práva k nim není veřejně dostupnou službou elektronických komunikací, pročež pravomoc k řešení sporu nemá Český telekomunikační úřad, nýbrž soud (§ 7 odst. 1 o. s. ř. in fine ve spojení s § 129 odst. 1 první větou a § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů) . 6. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalované uhradit žalobkyni nezaplacenou kupní cenu. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 e. k.), v níž převzala povinnost platit za služby ve výši a v čase podle jednotlivých vyúčtování. V jejím rámci však vznikla i kupní smlouva na oba mobilní telefony (§ 2079n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Dnem následujícím po dni splatnosti fakturovaných částek se žalovaná ocitla v prodlení a vznikla jí tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.). Žalobkyně úrok z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 7. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 800 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 2., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 252 Kč jako náhradu DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 2 252 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení 20. 9. 2019; § 11 odst. 1 písm. a); 300 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka 11. 9. 2020; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; žaloba 11. 10. 2020; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; 252 Kč Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.