16 C 234/2021-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako součtu nezaplacené ceny služeb v podobě poplatků za [anonymizováno] a za SMS na speciálně zpoplatněná čísla, to vše na základě smluv účastníků [číslo] účinné od 10. 2. 2017, a [číslo] účinné od 16. 5. 2017 a na základě vyúčtování [číslo] znějícího na částku splatnou dne 4. 12. 2019, [číslo] znějícího na částku splatnou dne 3. 1. 2020 a [číslo] znějícího na částku splatnou dne 3. 2. 2020. Soud měl pravomoc případ projednat a rozhodnout, protože žalovaná částka odpovídala ceně služeb, které nebyly veřejně dostupnými službami elektronických komunikací, pročež pravomoc k řešení sporu nemá [anonymizováno] telekomunikační úřad, nýbrž soud (§ 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a [číslo] Sb., dále„ o. s. ř.,“ in fine, ve spojení s § 129 odst. 1 první větou a § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. k.“). M-platba je možnost platby mobilním telefonem, kterou zákazníkovi nedává žalobkyně coby telefonní operátor, nýbrž různí obchodníci – její smluvní partneři – kteří umožňují tento způsob platby za své zboží či služby a zároveň určují cenu [anonymizováno] jako své služby. Ve vztahu k SMS na speciálně zpoplatněná čísla dospěl k závěru o příslušnosti soudu zvláštní senát Nejvyššího správního soudu ČR např. v usnesení ze dne 29. 9. 2017, č. j. Konf 15/2017-12. Proto měl soud pravomoc k projednání a rozhodnutí věci. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a o. s. ř. Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 8 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] v nichž se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout služby, které se žalovaný zavázal hradit ve výši a v čase určeném v písemném vyúčtování. Žalovaný však neplnil své platební povinnosti řádně a včas, pročež žalobkyně v souladu se smlouvou závazek ukončila výpovědí. Žalovaný jí zůstal dlužen na základě vyúčtování [číslo] znějícího na částku splatnou dne 4. 12. 2019 částku 880,88 Kč jako poplatek za [anonymizováno] a 99 Kč jako poplatek za SMS na speciálně zpoplatněná čísla, na základě vyúčtování [číslo] znějícího na částku splatnou dne 3. 1. 2020 částku 1 017,42 Kč jako poplatek za [anonymizováno] a na základě vyúčtování [číslo] znějícího na částku splatnou dne 3. 2. 2020 částku 901,97 Kč jako poplatek za [anonymizováno]. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného uhradit žalobkyni nezaplacenou cenu služeb poskytovaných prostřednictvím její sítě elektronických komunikací. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 e. k.), v níž převzal povinnost platit za služby ve výši a v čase podle jednotlivých vyúčtování. Dnem následujícím po dni splatnosti jednotlivých fakturovaných částek se žalovaný ocital v prodlení a vznikala mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalobkyně úrok z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby. Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení 20. 9. 2019; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka 11. 9. 2020; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba 11. 10. 2020; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.