16 C 236/2021-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. coby součtu sankčního příspěvku za porušení právní povinnosti uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši 7 191 Kč a nákladů žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na zmíněný příspěvek ve výši 300 Kč, to vše s úrokem z prodlení. Žalovaný neměl mít sjednáno zmíněné pojištění jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a [číslo] Sb. (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 8 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. 3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalovaný v době od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019 vlastnil osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], aniž by měl uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, jež bylo v registru silničních vozidel zapsáno jako provozované. Dne 21. 5. 2020 žalobkyně žalovanému doporučeně odeslala výzvu k zaplacení s popisem důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslením výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtou ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce 30 dní ode dne doručení výzvy a s poučením žalovaného o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, přičemž výzva byla uložena na poště nejpozději dne 9. 3. 2020. Později mu žalobkyně doručila další výzvu i s poučením o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni coby oprávněné osobě příspěvek a náklady jeho mimosoudního uplatněním jako právní následek nesplnění povinnosti mít vozidlo pojištěno povinným zákonným pojištěním (§ 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 a § 2 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.“). Žalovaný byl tudíž jako vlastník a provozovatel vozidla povinen zaplatit příspěvek za každý den, kdy neměl zmíněné pojištění (§ 4 odst. 1, odst. 2 z. p. r.). Platební povinnost mu vznikla i vzhledem ke zmíněným nákladům žalobkyně na uplatnění práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 z. p. r.). Výše příspěvku – 7 191 Kč - odpovídala součinu počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy 153, a výše denní sazby pro příslušný druh vozidla, tedy 47 Kč (§ 4 odst. 3 z. p. r. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále„ vyhlášky“). Výše nákladů uplatnění pak činí 300 Kč (§ 4 odst. 4 z. p. r. ve spojení s § 2a vyhlášky). Žalobkyně dala žalovanému dostatečný prostor k dobrovolnému splnění dluhu výzvami, jež splňovaly všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 4 odst. 6 a 7 z. p. r. Žalovaný však nezaplatil. Po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy, tedy na začátku dubna 2020, se jeho dluh stal splatným (§ 4 odst. 7 z. p. r.). Vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů., dále„ o. z.“). Žalobkyně úrok požadovala až od 20. 4. 2020 a soud byl jejím návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby lišící se prakticky jen osobou žalovaného, druhem vozidla, dobou, kdy žalovaný nebyl pojištěn a výší a splatností pohledávky. Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení 20. 9. 2019; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka 11. 9. 2020; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba 11. 10. 2020; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.