16 C 323/2021-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jakožto nepovoleného debetního zůstatku na účtu žalovaného, který pro něj vedla [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“) na základě smlouvy [číslo] ze dne 27. 11. 2018. Protože žalovaný svůj dluh nesplnil, převedla dne 27. 2. 2020 původní věřitelka pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Původní věřitelka žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a [číslo] Sb., dále„ o. s. ř.“ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. 3. Soud založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Dne 27. 11. 2018 původní věřitelka s žalovaným uzavřela smlouvu o finančních službách, na jejímž základě pro něj vedla bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že mu byly předány všeobecné obchodní podmínky, jež se staly součástí smlouvy, že zná jejich obsah a že s nimi souhlasí. Původní věřitelka měla v případě vzniku nepovoleného zůstatku právo úročit dlužnou částku úrokem z prodlení v zákonné výši. Ke dni 28. 2. 2020, kdy žalovaný původní věřitelce kvůli nepovolenému zápornému zůstatku dlužil na přečerpaných prostředcích 2 023,08 Kč a na úrocích a úrocích z prodlení částku 66,83 Kč, původní věřitelka pohledávku převedla na evidenční účet a vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě. Původní věřitelka postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni, která jí za soubor pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle postupní smlouvy předpokladem účinnosti postoupení. Ke dni postoupení žalovaný dlužil jistinu ve výši 2 023,08 Kč a úroky z prodlení ve výši 257,25 Kč. 4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek z platebního účtu (§ [číslo] ve spojení s § 2669 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ a s § 210 zákona č. 270/2017 Sb. o platebních službách ve znění pozdějších předpisů). V rámci tohoto závazku vznikla původní věřitelce pohledávka odpovídající nepovolenému zůstatku, který byl úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka byla posléze postoupena žalobkyni (§ [číslo], § 1880 odst. 1 o. z.). Žalovaný se dnem následujícím den splatnosti ocitl v prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně úrok z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem. Žalobkyně tedy prokázala vznik, splatnost a nabytí žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto jí soud výrokem I. přiznal celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech advokát žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby, které mají charakter spíše administrativního úkonu, než individualizované právní služby. Sazbu mimosmluvní odměny za vyjádření ze dne 22. 10. 2021 již soud určil částkou 1 000 Kč (§ 14b odst. 3 ve spojení s § 8 odst. 1 a s § 7 bodem 3. a. t.), paušální náhradu hotových výdajů částkou 300 Kč (§ 14b odst. 3, odst. 5 písm. b) a. t.). Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 462 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 3 062 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč vyjádření ze dne 22. 10. 2021; § 11 odst. 1 písm. d); 1 000 Kč; 300 Kč; 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.