42 C 228/2021-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 413 Kč (jako součtu částek 5 499 Kč a 1 914 Kč) s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve výši a za dobu specifikovanou ve výroku I. rozsudku shora, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu č. [číslo], uzavřené dne 22. 1. 2016 mezi stranami, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za dodávanou komoditu platit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře. Provedená dodávka elektřiny za období od 21. 3. 2020 do 18. 9. 2020 byla vyúčtována fakturami č. 1912335447 ze dne 23. 9. 2020, která se stala splatnou dne 9. 10. 2020 a zněla na částku 5 499 Kč za spotřebu elektřiny 0, 71000 MWh, č. 1040034318 ze dne 11. 8. 2020, která se stala splatnou dne 19. 8. 2020 a zněla na částku 200 Kč (kdy se jedná o poplatek za upomínku), č. 1071002706 ze dne 20. 8. 2020, která se stala splatnou dne 27. 8. 2020 na částku 807 Kč (kdy se jedná o náklady spojené s přerušením dodávky) a č. 1071002766 ze dne 27. 8. 2020, se splatností dne 3. 9. 2020 na částku 1 815 Kč (kdy se jedná o poplatek ve výši 907,50 Kč za odpojení - elektřina a poplatek ve výši 907,50 Kč za opětovné připojení - elektřina, který žalobce ve prospěch žalovaného nepožaduje), a ze které zbývá uhradit 907 Kč. Žalovaný však na svůj dluh až dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 15. 7. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř), jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 2. 8. 2021 náhradním doručením – uložením u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Na základě těchto důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně na základě uzavřené dohody o odběru elektrické energie mezi ní a žalovaným v období od 21. 3. 2020 do 18. 9. 2020 dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu, kterýžto odběr mu žalobkyně vyúčtovala svou fakturou č. 1912335447 ze dne 23. 9. 2020, která se stala splatnou dne 9. 10. 2020 a zněla na částku 5 499 Kč za spotřebu elektřiny 0, 71000 MWh, tuto žalovaný neuhradil. Dále žalobkyně v důsledku neplacení žalovaným upomínala tohoto o úhradu dluhu a v souladu se smlouvou mu naúčtovala fakturou č. 1040034318 ze dne 11. 8. 2020, která se stala splatnou dne 19. 8. 2020, částku 200 Kč jako poplatek za upomínku; následně pak fakturou č. 1071002706 ze dne 20. 8. 2020, která se stala splatnou dne 27. 8. 2020, vyúčtovala žalovanému částku 807 Kč za náklady spojené s přerušením dodávky a fakturou č. 1071002766 ze dne 27. 8. 2020 se splatností dne 3. 9. 2020 vyúčtovala částku 1 815 Kč jako poplatky za odpojení - elektřina a opětovné připojení, z této však žalobkyně požaduje toliko částku 907 Kč. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny, a to dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal tuto v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu, z části jako regulovanou cenu stanovenou příslušným orgánem České republiky v dané oblasti cen. Tato cena měla být žalovaným hrazena formou vyúčtování (faktury), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Žalobkyně na základě uzavřené dohody mezi ní a žalovaným v období od 21. 3. 2020 do 18. 9. 2020 dodala žalovanému elektřinu, kterýžto odběr mu žalobkyně vyúčtovala svou fakturou č. 1912335447 ze dne 23. 9. 2020 se splatností dne 9. 10. 2020 a zněla na částku 5 499 Kč s tím, že za tuto cenu elektřiny žalovaný doposud neuhradil ničeho. Dále žalobkyně v důsledku neplacení žalovaným upomínala tohoto o úhradu dluhu a v souladu se smlouvou mu naúčtovala fakturou č. 1040034318 ze dne 11. 8. 2020, která se stala splatnou dne 19. 8. 2020, částku 200 Kč jako poplatek za upomínku; následně pak fakturou č. 1071002706 ze dne 20. 8. 2020, která se stala splatnou dne 27. 8. 2020, vyúčtovala žalovanému částku 807 Kč za náklady spojené s přerušením dodávky a fakturou č. 1071002766 ze dne 27. 8. 2020 se splatností dne 3. 9. 2020 vyúčtovala částku 1 815 Kč jako poplatky za odpojení - elektřina a opětovné připojení, z této však žalobkyně požaduje toliko částku 907 Kč. Žalovaný ani na tyto částky ničeho neuhradil. Žalovaný tak řádně a včas nesplnil svůj závazek, dostal se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení, dnem následujícího po dni splatnosti té které faktury. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 7 413 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora. 8. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k nevýrazné výši a současně již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 24 4. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014. 10. Soud proto zavázal žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a čás