42 C 331/2020-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství účastníků. Uvedl, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [název úřadu] [anonymizováno] ve [obec], u obou jako manželství [počet manželství], ze kterého se [počet dětí narozených z manželství] [anonymizována dvě slova]. Manželství účastníků bylo zpočátku šťastné, účastníci spolu žili ve společné domácnosti v domě ve výlučném vlastnictví manželky, a to až do [datum]. Dne [datum] totiž manželka nečekaně telefonicky kontaktovala dceru manžela [jméno] [příjmení] a informovala ji, že se o manžela dále nebude starat a vyzvala dceru manžela, aby si pro svého otce ihned přijela, jinak ho ze společné domácnosti vystěhuje. Dcera pro manžela s ohledem na velkou vzdálenost pro něj přijela v sobotu [datum], manželka přitom setrvávala na svém stanovisku, a tak dcera odvezla svého otce ze společné domácnosti manželů. Manžel tak od [datum] žije v rodinném domě u své dcery. Manželka si přitom byla vědoma toho, že uzavírá manželství s o téměř [počet] let starším mužem, přitom jedním z hlavních a klíčových smyslů a účelů manželství je vzájemná podpora a pomoc, což manželka nadále odmítla respektovat. Vzhledem k výše popsanému chování manželky má tedy manžel za to, že manželství účastníků je již pouze formálním svazkem dvou lidí, neplní žádný svůj účel a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přitom obnovení soužití již nelze očekávat. U jednání dne [datum] bylo dále doplněno, že v době před odstěhováním manžela ze společné domácnosti na výzvu manželky bylo soužití účastníků v podstatě normální, samozřejmě mezi nimi byly určité spory, ale nijak závažného rázu, a manžel tak dodnes neví, co bylo konkrétním důvodem rozhodnutí manželky vyzvat jeho dceru k jeho přestěhování. Vysvětluje si to tím, že se postupem doby zhoršoval jeho zdravotní stav, kdy tento trpí mj. i [označení nemoci] a velice špatně se mu hojí rány, navíc byl po úrazu a jeho stav vyžadoval v té době zvýšenou péči včetně častých návštěv u lékaře, což zřejmě manželce vadilo, protože se manžel postupem doby ocitl ve velmi zanedbaném stavu. Dne [datum] právě telefonoval se svou dcerou, kdy mu manželka vytrhla telefon z ruky a jeho dceři sdělila, aby si pro otce rychle přijela, protože ona jej jinak vyhodí. Od přestěhování k dceři se jeho zdravotní stav značně zlepšil. Pokud byl manžel po [datum] kontaktován manželkou, pak toliko telefonicky a telefony byly zaměřeny na to, zda jí pošle nějaké finanční prostředky. Poté co se manželka dozvěděla, že byla podána žaloba o rozvod manželství, kontaktovala pouze advokátní kancelář zastupující manžela, kdy se do telefonu rozčilovala v tom směru, jak si dovolili podat návrh na rozvod. K nějaké snaze o obnovení soužití účastníků tak ze strany manželky v žádném případě nedošlo a manžel sám o toto již nemá zájem. Příčiny rozvratu manželství spatřuje manžel na straně manželky v tom, že přestala být ochotna pomáhat manželovi a starat se o něj při stále zhoršujícím se zdravotnímu stavu manžela. Sám manžel pak k vyjádření manželky ještě doplnil, že podle něj není pravdou, že by doma nic nedělal, jen ležel na gauči, když manželství trvalo [počet] let a problémy nastaly až v posledních 2 až 3 letech, poté co se postupně začal zhoršovat jeho zdravotní stav. V průběhu manželství účastníci společně prováděli údržbu domu a zahrady, pokud určité práce neuměl, byly zadány firmám, on však pracovníkům těchto firem byl vždy při ruce. Je pravdou, že se jej dotklo, že jej manželka vyhodila, navíc to nebylo poprvé, ale ve skutečnosti již potřetí, v prvním případě na [roční období] [rok] pro něj jel syn z [obec], než pro otce dojel, účastníci se v mezidobí usmířili, podruhé došlo opět k podobné situaci, potřetí se již odstěhoval. Je přesvědčen, že by obnovení soužití nevedlo ke zlepšení vztahu mezi účastníky, kdyby neměl děti, byl by dnes bezdomovcem, děti se o něj starají. Za celou dobu, po kterou s manželkou nežijí, spolu mluvili pouze telefonicky možná v deseti případech, většinou volal manželce právě manžel. Manželka jej nikdy nepožádala, aby se k ní vrátil, a on v současné době o tom už ani nepřemýšlí. 2. Manželka s návrhem na rozvod manželství účastníků nesouhlasila s tím, že manžela má stále ráda a současné neshody v manželství podle ní nejsou důvodem k rozvodu. Připustila, že mezi účastníky je určitý věkový rozdíl a že v průběhu manželství sama udělala spoustu chyb a není dokonalá. Má však za to, že ve vztahu k manželovi pro tohoto dělala maximum, na rozdíl od manžela vůči ní. Již na počátku jejich vztahu, kdy manžel bydlel v [obec], si nastavili pravidla tak, že on za ní jednou za 14 dnů jezdil a hradil si toliko cestu, ona pak financovala jeho pobyt zde a navíc mu ještě chystala jídlo a další věci pro další pobyt v [obec]. Manžel jí žádal o ruku v podstatě 3x, až napotřetí po dlouhém rozmýšlení souhlasila, přitom v té době již bylo manželovi [počet] let a po měsíci po svatbě šel do starobního důchodu, přestěhoval se k ní, zatímco ona ještě pracovala. Nechtěla přitom po něm, aby se staral o dům a zahradu, vše zajišťovala sama, sekala trávu, stříhala stromy, manželovi však vadilo i to, že je doma sám, a proto ji přemlouval, aby ukončila zaměstnání a nastoupila do předčasného důchodu, což se také právě díky jeho nátlaku stalo. Poté však chodila ještě na různé brigády, aby finančně nahradila ztrátu na důchodu. Manžel je přitom konfliktní osoba, neustále se mu něco nelíbilo, řešil finance, tyto neustále hlídal, a byť se manželka snažila co nejvíce zajistit ze své strany finance pro rodinu, docházelo mezi nimi v tomto směru ke konfliktům, kdy manželovi musela vysvětlovat, za co byla utracena konkrétní částka. Manželka má za to, že se o manžela celou dobu starala velice dobře, brala si ho již jako diabetika, za celou dobu, co spolu žili, neměl [název zdravotního problému] [anonymizováno], které nastalo až poté, co se odstěhoval k dceři. Manželovi pravidelně vařila, pekla, ona i členové její rodiny jej doprovázeli na různá vyšetření a k lékařům. Byla to manželka, která doma uklízela, přitom v domácnosti s nimi žil pes a papoušek a bylo třeba pravidelně vysávat, manžel však s tímto nikdy nepomohl, nepomohl ani s oloupáním brambor nebo zapnutím pračky, nechodil ani na nákupy, navíc popíjel a v opilosti si způsobil úraz, takže se postupem doby stávalo, že manželka, která rovněž stárne a ubývají jí síly, se stala unavenou a začala„ ztrácet nervy“. Proto se stalo v [měsíc] [rok], když manželovi volala jeho dcera a manželka slyšela, jak manžel do telefonu říká, že je vše v nejlepším pořádku, že manželka vybuchla s tím, že nic není v pořádku, že hlavně manžel není v pořádku, že už toho má dost, aby se odstěhoval, že už s ním dál nechce být. Je si vědoma toho, že to přehnala, byla to její chyba, za kterou se omlouvá. Byla prostě moc unavená. V důsledku tohoto se pak manžel následně odstěhoval, přitom však ještě těsně před jeho odjezdem mu říkala, že si to může rozmyslet, že může zůstat, nicméně on stejně odjel. Podle manželky je tedy omluvitelné, že ji po [počet let] soužití povolily nervy. Ještě před odjezdem manžela se účastníci domluvili tak, že z bankovního účtu, který byl veden na jméno manželky a na který chodily důchody obou účastníků, bude manželka pravidelně měsíčně přeposílat manželovi část jeho důchodu sníženou o příspěvek na její výživu, když tato má důchod daleko menší. Již před ukončením společného soužití přitom manželovi z tohoto účtu každý měsíc odcházelo [částka] na jeho osobní účet na jeho osobní výdaje a ze zbytku jeho důchodu, který zůstal na účtu na jméno manželky, se hradily další společné výlohy. Dne [datum] však manželka zjistila, že důchod manžela již na její účet nepřišel, avšak na tento účet byl navedený trvalý příkaz, kterým současně na účet manžela odešlo z jejího účtu [částka], což byla výše jeho důchodů snížená o příspěvek na její výživu. Manželka tak v tomto měsíci zůstala bez finančních prostředků, a když žádala manžela, aby jí tyto peníze vrátil, stalo se tak až po měsíci. V tomto jednom případě, tedy skutečně manželovi volala kvůli financím a podruhé se tak stalo v [měsíc] [rok], kdy došlo k valorizaci důchodů, a manželka manžela vyzvala, aby ji v důsledku této valorizace přispíval na její výživu. V ostatních případech jej o finance nežádala. Přitom v [měsíc] a [měsíc] [rok] ji příspěvek na výživu poslal dobrovolně a v [měsíc] jí sdělil, že si to musí rozmyslet, protože jej vánoce pro jeho rodinu stály hodně peněz. I přesto všechno má manželka za to, že manželství jde ještě zachránit, představuje si to tak, že by manžel měl zájem se k ní vrátit a současně by se změnil v tom, že by ji alespoň s něčím doma pomáhal. Ona sama, má k němu ještě stále citový vztah. Na výslovný dotaz soudu, jakým způsobem se v době odděleného soužití manželka snažila obnovit soužití účastníků, uvedla, že čeká na to, že se manžel vrátí, že ví, že tuto možnost má, ona si nedovede představit, jak více by se měla snažit o zachování manželství, když se celou dobu o něj maximálně starala a měl se