8 C 217/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 23. 10. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 520 Kč od 26. 7. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval prostředky městské hromadné dopravy provozovanými žalobkyní ve dvou případech bez platného jízdního dokladu. Dne [datum] takto cestoval autobusem na lince [číslo] dne [datum] autobusem na lince [číslo]. Protože se v žádném z těchto případů neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost zaplatit jízdné ve výši 16 Kč za jízdu dne 7. 10. 2013 a 20 Kč za jízdu dne 10. 7. 2018 a přirážku k jízdnému za každou takovouto jízdu vždy ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil a přes výzvu žalobkyni nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to dohodami s cestujícím ze dne [datum] a [datum], smluvními přepravními podmínkami a ceníkem jízdného žalobkyně a předžalobní výzvou ze dne 29. 1. 2021 včetně poštovního podacího archu. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje. 4. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaný ve všech výše popsaných případech cestoval dopravními prostředky provozovanými žalobkyní a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, v důsledku čehož mu vznikla povinnost dle § 18a zákona č. 111/1994 Sb. v souladu s článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a jejího ceníku, zaplatit žalobkyni za první takovouto jízdu jízdné ve výši 16 Kč a druhou jízdu ve výši 20 Kč a navíc v obou případech přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil a žalobkyni nezaplatil ničeho. Proto se s ohledem na splatnost jednotlivých plateb, která byla do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, dostal do prodlení s těmito platbami, a to dne 23. 10. 2013 a 26. 7. 2018. Dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných úhrad, a to ve výši stanovené prováděcím předpisem. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, a protože ke dni rozhodování nezaplatil žalovaný žalobkyni ničeho, bylo žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověno. 5. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí soud přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč a dva režijní paušály po 100 Kč.