11 C 155/2021-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podaným návrhem doručeným soudu dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků. 2. Manžel se u jednání konaného dne [datum] vyjádřil k návrhu na rozvod manželství tak, že s návrhem souhlasí. 3. Z výslechu účastníků bylo zjištěno, že společné hospodaření skončilo v srpnu 2020, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti, intimní soužití bylo ukončeno v dubnu 2021. Od té doby manželské soužití obnoveno nebylo ani jeden z manželů nemá zájem toto obnovit. Příčiny rozvratu manželství shodně spatřují v rozdílných povahových a osobnostních rysech manželů, rozdílných názorů na manželský život, vedení domácnosti a výchovu nezletilé dcery. Nezletilá dcera byla svěřena do péče matky, otec se zavázal platit přiměřené výživné. Manželství považují oba manželé za natolik rozvrácené, že se chtějí rozvést. 4. Na základě shodných tvrzení účastníků, účastnického výslechu a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v restauraci [anonymizováno] v [obec], a to u obou manželů jako manželství prvé. Za trvání manželství se účastníkům narodila nezl. dcera, a to [jméno], [datum narození], kdy úprava práv a povinností k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu byla provedena rozsudkem [název soudu] ze dne 12. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], a kterým byla schválena dohoda rodičů, podle níž byla nezletilá svěřena do péče manželky a manželovi bylo stanoveno přiměřené výživné. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, postupem doby se mezi manželi začaly projevovat problémy vyplývající z rozdílných povahových a osobnostních rysů manželů, rozdílných názorů na manželský život, vedení domácnosti a výchovu nezletilé dcery, v důsledku čehož se manželka v srpnu 2020 odstěhovala ze společné domácnosti a intimní život přestali vést od dubna 2021. Od té doby již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 o. z. a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezletilé dceři účastníků, která byla sice podle rozhodnutí soudu svěřena do péče manželky, avšak manžel se s nezletilou dcerou stýká podle jeho schopností a možností. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 9. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků na straně obou účastníků v rozdílných povahových a osobnostních rysech manželů, rozdílných názorů na manželský život, vedení domácnosti a výchovu nezletilé dcery, což mezi účastníky vedlo postupem doby k vzájemnému citovému odcizení. 10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali výslovně práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.