11 C 33/2022-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podaným návrhem doručeným soudu dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků. 2. Manžel se u jednání vyjádřil k návrhu na rozvod manželství účastníků tak, že s návrhem souhlasí. 3. Z výslechu účastníků bylo zjištěno, že manželské soužití účastníků skončilo dne [datum] odstěhováním manžela ze společné domácnosti. Nejméně posledních 6 let si manželé nerozuměli, měli spory ohledně výchovy dětí, hádali se, ukončili intimní soužití a manžel v té době se seznámil se svou novou přítelkyní, se kterou navázal bližší vztah nejpozději před 4 lety. S ohledem na nevěru manžela došlo mezi účastníky k vzájemnému citovému ochlazení. Ani jeden z manželů obnovu soužití nepovažují za možnou. Dcera byla svěřena do společné péče, syn byl svěřen do péče manželky a manžel se zavázal hradit na syna přiměřené výživné. Styk manžela s nezetlelými dětmi probíhá vždy po vzájemné dohodě dle možností a schopností jak manžela, tak i dětí. Oba účastníci mají za to, že pokud by došlo k rozvodu, na nezletilé děti to nebude mít žádný negativní vliv. Oba manželé považují manželství za natolik rozvrácené, že se chtějí rozvést, neboť manželství je trvale a nenapravitelně rozvráceno. 4. Na základě shodných tvrzení účastníků, účastnického výslechu a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v kostele sv. [jméno] ve [obec], a to u obou manželů manželství prvé. Za trvání manželství se účastníkům narodily dvě nezl. děti, a to [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození], kdy úprava práv a povinností k nezletilým pro dobu po rozvodu byla provedena rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], a kterým byla schválena dohoda rodičů, podle níž byla nezletilá [jméno] svěřena do společné péče obou manželů, nezletilý syn byl svěřen do péče manželky a manželovi bylo stanoveno přiměřené výživné. Vzhledem k tomu, že manžel je v pravidelném kontaktu s oběma nezletilými dětmi, se kterými styk probíhá vždy na základě domluvy, tyto nebudou nijak fyzicky ani psychicky v důsledku rozvodu strádat. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, postupem doby se mezi manželi začaly projevovat problémy vyplývající ze vzájemných neshod týkajících se výchovy dětí, v důsledku čehož manžel navázal známost s cizí ženou a došlo tak mezi účastníky ke vzájemnému citovému odcizení. Od [datum] přestali manželé vést společnou domácnost, přičemž intimní život nevedou mnohem déle. Od té doby již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 o. z. a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezletilým dětem účastníků, přičemž podle rozhodnutí soudu byla dcera svěřena do společné péče obou manželů a syn do výhradní péče manželky, avšak s ohledem na pravidelný a zcela bezproblémový styk manžel s nezletilými dětmi, lze předpokládat, že na poměrech nezletilých dětí účastníků se rozvodem samotným prakticky ničeho nezmění. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 9. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků na straně obou účastníků v jejich neschopnosti dosáhnout kompromisu, pokud jde o způsob výchovy nezletilých dětí, trávení volného času a vedení společné domácnosti, v důsledku čehož manžel navázal vztah s jinou ženou a došlo mezi manžely k vzájemnému citovému odcizení. 10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali výslovně práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.