11 C 366/2021-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podaným návrhem doručeným soudu dne 10. 11. 2021 se manželé domáhali rozvodu manželství účastníků dle § 757 o. z., přičemž nepředložili soudu dohodu o majetkovém vypořádání a shodně uvedli jako příčiny rozvratu manželství trvající konflikty již od roku 2020, kdy se nebyli schopni shodnout v otázkách výchovy nezletilých dětí a vedení společné domácnosti. 2. Z výslechu účastníků bylo zjištěno, že jejich intimní soužití skončilo asi už v roce 2020, přičemž společná domácnost byla ukončena v březnu 2022, kdy se oba manželé odstěhovali. Příčiny rozvratu manželství vnímají v neustálých hádkách, kdy nebyli schopni se na ničem shodnout, ani v otázkách výchovy nezletilých dětí, ani v otázce vedení společné domácnosti. Obnovu soužití nepovažuje ani jeden z manželů za možnou. Nezletilá dcera byla svěřena do péče manželky, nezletilý syn byl svěřen do střídavé péče, manželovi bylo stanoveno výživné, péče o děti probíhá bez problémů. Oba mají za to, že pokud by došlo k rozvodu, na nezletilé děti to nebude mít žádný negativní vliv. 3. Na základě shodných tvrzení účastníků, účastnického výslechu a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 26. 10. 2013 před [stát. instituce] [část obce], a to u manželky jako manželství [pořadí] a u manžela jako manželství [pořadí]. Za trvání manželství se účastníkům narodila nezl. dcera, a to [jméno], [datum narození] a nezletilý syn [jméno], [datum narození], kdy úprava práv a povinností k nezletilým pro dobu po rozvodu byla provedena rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 24. 9. 2022, a kterým byla schválena dohoda rodičů, podle níž byla nezl. [jméno] svěřena do péče matky a otci bylo stanoveno přiměřené výživné a nezletilý [jméno] byl svěřen do střídavé péče rodičů a toliko otci bylo stanoveno přiměřené výživné. Z dokazování vyplynulo, že rozvod na nezletilé děti nebude mít žádný negativní vliv. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, postupem doby se mezi manželi začaly projevovat problémy vyplývající z rozdílných názorů a povah, přičemž k ukončení společného intimního soužití došlo v roce 2020 a ukončení společné domácnosti v březnu 2022. Od roku 2020 byly mezi manžely čím dál častější konflikty týkající se výchovy nezletilých dětí a vedení společné domácnosti. Od března 2022 již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství. 4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 o. z. a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezletilým dětem účastníků, přičemž nezletilý [jméno] je v pravidelném kontaktu s oběma rodiči a nezletilá [jméno] se může s otcem stýkat dle svých schopností a možností, pročež tak lze předpokládat, že na poměrech nezletilých dětí účastníků se rozvodem samotným prakticky ničeho podstatnějšího nezmění. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 8. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků na straně obou účastníků v jejich rozdílných vlastech a názorech na společný manželský život, vedení společné domácnosti a výchovy nezletilých dětí a následné neschopnosti dosáhnout kompromisu, což mezi účastníky vedlo postupem doby k vzájemnému citovému odcizení. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali výslovně práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.