12 C 408/2019-51 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem daného řízení byl rozvod manželství účastníků - manželů. 2. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno 26. 8. 2017 před [stát. instituce] [část obce], a to u manželky jako manželství prvé a u manžela jako manželství druhé. Ještě před manželstvím se účastníkům narodil nezl. syn [jméno], [datum narození], kdy úprava práv a povinností k nezletilému pro dobu po rozvodu byla provedena rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku, ze dne 25. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30. 11. 2021, a kterým byl nezl. svěřen do péče manželky a manželovi bylo stanoveno přiměřené výživné. Oba manželé jsou schopni se na styku manžela s nezl. synem domluvit a tento nijak fyzicky ani psychicky v důsledku rozvodu nestrádá, což vyplývá ze shodných skutkových tvrzení účastníků. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, postupem doby se mezi manželi začaly projevovat jejich rozdílné názory na způsob vedení manželského a rodinného života, zejména na výchovu nezl. syna, jakož i rozdílné zájmy, což vše postupem doby vedlo k citovému odcizení mezi účastníky, v důsledku kteréhož přestali účastníci před dvěma lety vést společnou domácnost a vést společný intimní život, a rovněž společném bydlení, když manželka se ze společné domácnosti i s nezl. synem odstěhovala. Byť se účastníci pokoušeli obnovit společné soužití, toto nevedlo k žádnému pozitivnímu výsledku a v současné době mají oba manželé za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství. 3. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 4. Podle § 755 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Po provedeném řízení dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezl. synovi účastníků, když o tohoto již delší dobu pečuje manželka samostatně a manžel se s ním po domluvě stýká, pročež tak lze předpokládat, že na poměrech nezl. syna účastníků se rozvodem samotným prakticky ničeho podstatnějšího nezmění. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to aniž by ve smyslu § 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, byl prováděn výslech účastníků řízení, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o rozvodu manželství jsou nepochybné z ostatních provedených důkazů i ze shodných tvrzení účastníků, o nichž pak není rozumný důvod pochybovat (k tomu blíže: nakladatelství C. H. Beck, zákon o zvláštních řízeních soudních, první vydání, 2015, str. 739 – 740). 7. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků na straně obou účastníků v jejich rozdílných názorech na vedení manželského a rodinného života, zejména na výchovu nezl. syna, jakož i v jejich rozdílných zájmech a v neschopnosti se v tomto směru dobrat ke kompromisu. 8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali, výslovně práva na náhradu nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.