15 C 291/2021-55 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zrušení vyživovací povinnosti s odůvodněním, že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 17. července 2019 č.j. [číslo jednací] byla stanovena vyživovací povinnost na žalovaného ve výši 4 000 Kč měsíčně od 3.9.2018. Žalovaný již nestuduje od 23.11.2020 a pokud dobrovolně zanechal studia, je schopen se sám živit. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání, které bylo nařízeno na 3.11.2022, se nedostavil, svoji neúčast neomluvil, ačkoliv měl předvolání k jednání doručeno 3.10.2022, jak vyplývá ze zpátečního lístku založeného na čl. 53 verte. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal a rozhodl dle obsahu spisu. 3. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 17. července 2019 č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobce byl zavázán hradit žalovanému výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně od 3.9.2018, za situace, kdy žalovaný byl znovu studentem středního odborného učiliště. Rozsudek nabyl právní moci dne 14.8.2019. 4. Pro změnu poměrů ve vztahu ke zletilým dětem občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení, soud tedy analogicky použil ustanovení § 923, podle kterého, a) Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. b) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo. 5. Zákon umožňuje, pokud dojde k podstatné změně poměrů, změnu soudního rozhodnutí ve věci výše výživného, resp. poskytování výživného vůbec. Obecně změnu poměrů lze definovat jako stav odlišný od stavu, který byl rozhodující v původním, resp. předchozím rozhodnutí. 6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ke změně poměrů na straně žalovaného došlo, neboť již dle tvrzení žalobce nestuduje, žalovaný na svoji obranu ničeho neuvedl. Tyto skutečnosti vedly soud k vyhovění žaloby. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu úspěšný žalobce se náhrady nákladů řízení v žalobě vzdal.