16 C 18/2022-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. coby součtu nezaplaceného pojistného a poplatků za upomínky s úrokem z prodlení, to vše na základě pojistné smlouvy účastníků [číslo] s počátkem pojištění dne 15. 6. 2020 a za období od 15. 9. 2020 do 25. 12. 2020 včetně. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. 3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli na dobu neurčitou smlouvu [číslo] o komplexním pojištění vozidla, [příjmení]: [anonymizováno], s počátkem pojištění dne 15. 6. 2020, s tříměsíčním pojistným obdobím a s ročním pojistným ve výši 12 270 Kč. Okamžik splatnosti pojistného nebyl ve smlouvě sjednán. Podle sazebníku nákladů na vymáhání činil poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč. Dne 4. 11. 2020 byla žalovanému doručena upomínka na splnění dluhu s upozorněním na zánik pojištění uplynutím dne 24. 12. 2020 jako následek nezaplacení. Žalovaný měl za dobu od 15. 9. 2020 do 25. 12. 2020 dluh ve výši 4 009 Kč, sestávající z dlužného pojistného ve výši 3 409 Kč a poplatků za dvě upomínky v celkové výši 600 Kč. 4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného uhradit žalobkyni nezaplacené pojistné a poplatky po zániku závazku z pojistné smlouvy (§ 2758n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.,“ § 513 o. z.). Běžné pojistné bylo splatné vždy 1. dne příslušného období (§ 2783 odst. 2 část druhé věty před středníkem o. z.). Závazek ze smlouvy zde zanikl 25. 12. 2020, tedy uplynutím lhůty k plnění, kterou žalobkyně žalovanému v souladu se zákonem poskytla v délce přesahující 1 měsíc v upomínce, obsahující všechny zákonné náležitosti (§ 12 odst. 1 písm. e) z. p. r., § 2804 o. z.). Žalovaný však ani zčásti nezaplatil částku, specifikovanou ve výroku I. Dnem následujícím po dni splatnosti, tedy nejpozději od 26. 12. 2020, se tak žalovaný ocitl v prodlení a vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby. Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.