16 C 311/2021-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jakožto nesplaceného úvěru s příslušenstvím, poplatkem a smluvní pokutou na základě smlouvy účastníků ze dne 4. 9. 2020 [číslo]. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. 3. Soud založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Dne 4. 9. 2020 účastníci uzavřeli smlouvu [číslo] v níž se žalobkyně zavázala žalovanému na požádání poskytnout jednorázový neúčelový úvěr na 28 dní ve výši 4 000 Kč, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč, úrokovou sazbou 0 %. Pro případ prodlení se žalovaný žalobkyni zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, splatnou dnem následujícím den prodlení. Dále se žalovaný pro případ svého prodlení žalobkyni zavázal zaplatit„ úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, přičemž v době uzavření Smlouvy tato výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši 2T repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Žalobkyně žalobci sjednaný úvěr poskytla dne 4. 9. 2020. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného analýzou jeho běžného účtu, z níž vyplynul v čase dostatečný disponibilní zůstatek ke splacení úvěru a databáze REPI, jež neobsahovala žádnou nepříznivou informace o platební morálce žalovaného. Žalovaný nezaplatil nic. Žalobkyně mu k vyrovnání dluhu předem poskytla lhůtu přesahující 30 dnů. Předmětem podnikání žalobkyně je mimochodem též poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 4. Soud případ právně kvalifikoval jako závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v právní formě úvěru (§ 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. ú.“ ve spojení s § 2395n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalobkyně totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka (§ 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú.), což naopak neplatilo o žalovaném (§ 419 o. z.). Splnila svou povinnost přenechat žalovanému k dočasnému užívání určitou částku, kterou jí žalovaný měl postupně vracet s úrokem (§ 2395 o. z.). Žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 první věty z. s. ú. K vyrovnání dluhu mu poskytla lhůtu přesahující 30 dnů (§ 124 druhá věta z. s. ú.). Úvěr se stal nejpozději dne 4. 11. 2020 splatným. Kromě povinnosti splatit úvěr a poplatek, který zde z ekonomického hlediska, vzhledem k předmětu podnikání žalobkyně, plnil funkci úroku, se žalovaný zavázal zaplatit též smluvní pokutu za prodlení (§ 2048 odst. 1 první věta o. z.), jejíž výše odpovídá zákonnému limitu (§ 122 odst. 1 – 3 z. s. ú.). To vše znamená, že nejpozději od 5. 11. 2020 byl žalovaný v prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu, kterou žalobkyně správně vyčíslila, a úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.) ve výši sjednané odchylně od dispozitivního zákonného ustanovení, neboť rozhodnou byla 2T repo sazba k poslednímu dni pololetí předcházejícímu počátek prodlení, nikoli k prvnímu dni pololetí, v němž k prodlení došlo (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Taé úrok z prodlení žalobkyně správně vypočítala. Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto soud výrokem I. přiznal žalobkyni celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech advokátka žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby lišící se jen minimálně. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, protože v něm obsažená skutková tvrzení a důkazní návrhy měla správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 druhá věta, odst. 2 o. s. ř.), pročež bylo doplnění žaloby v tomto ohledu nadbytečné a jeho náklady tudíž neúčelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.