16 C 44/2022-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jako součtu cen elektřiny, dodané žalobkyní žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 6. 11. 2019, [číslo] do odběrného místa na adrese [adresa], v době od 27. 11. 2019 do 21. 9. 2020, a poplatku ve výši 100 Kč za každou ze tří platebních upomínek ze dnů 26. 2. 2020, 27. 7. 2020 a 2. 11. 2020, to vše s úrokem z prodlení. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 15 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná nereagovala, přestože jí byla výzva účinně doručena. Soud založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Účastnice uzavřely dne 6. 11. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala hradit cenu těchto služeb ve výši a v čase specifikovaném v jednotlivých vyúčtováních. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky, v nichž byl sjednán poplatek ve výši 100 Kč za každou jednotlivou písemnou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění jeho povinnosti. Žalovaná zůstala žalobkyni dlužna na ceně elektřiny na základě vyúčtování [číslo] částku 2 907 Kč s datem splatnosti dne 5. 7. 2020 a na základě vyúčtování [číslo] částku 1 574 Kč splatnou dne 12. 10. 2020. Dále částku 300 Kč za 3 upomínky k zaplacení dlužných částek, jež žalobkyně poté žalované odeslala: fakturu č. [anonymizováno] s datem vystavení dne 26. 2. 2020, fakturu č. [anonymizováno] s datem vystavení dne 27. 7. 2020 a fakturu č. [anonymizováno] s datem vystavení dne 2. 11. 2020. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnosti žalované zaplatit žalobkyni cenu sdružených služeb dodávky elektřiny a náklady spojené s uplatněním této pohledávky v podobě administrativních výloh na platební upomínky, obojí na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. z.,“ § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalobkyně jako obchodnice s elektřinou na základě této smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalované jako zákaznici elektřinu do odběrného místa (§ 50 odst. 2 první věta e. z.). Žalovaná však opakovaně ani přes upozornění žalobkyně neplnila povinnosti za tyto služby zaplatit (tamtéž). Vždy dnem následujícím po dni splatnosti fakturovaných částek se žalovaná ocitala v prodlení a vznikala jí tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.). Žalobkyně úroky z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalovaných pohledávek. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejich trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože advokát žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslal předžalobní upomínku a protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby lišící se jen minimálně. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; Kč Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.