40 C 122/2022-10 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manžel se podanou žalobou domáhal rozvodu manželství s tím, že účastníci uzavřeli manželství dne 2. 6. 1990, u obou se jedná o manželství první, oba jsou českými státními občany a poslední společné bydliště měli na adrese [adresa]. Z manželství se narodily 2 již zletilé děti. Účastníci spolu nežijí, nehospodaří ve smyslu rodinné domácnosti. 2. Manželka se k žalobě o rozvod manželství připojila. 3. V řízení bylo prokázáno nespornými tvrzeními účastníků, že manželství je nesouladné, účastníci spolu nežijí ve smyslu rodinné domácnosti a manželství již neplní žádné ze svých společenských funkcí. Z nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že příčina rozvratu manželství spočívá na straně obou účastníků a tato tkví ve vzájemných názorových neshodách, které vedly k odcizení účastníků a následnému rozpadu manželství. 4. Podle § 755 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Podle § 756 z.č. 89/2012 Sb. o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. V daném případě soud posoudil rozvod manželství dle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a není naděje na jeho obnovu. Příčiny rozvratu manželství soud shledal na straně obou dvou účastníků a tato spočívá ve vzájemných názorových neshodách, které vedly k odcizení účastníků a následnému rozpadu manželství. Podmínka předpokládaná v ust. § 756 NOZ byla splněna, u manželství účastníků není naděje na jeho obnovu, a proto soud manželství účastníků rozvedl. 7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. dle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.