40 C 71/2022-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 375 Kč s příslušenstvím specifikovaným v žalobě, a to z titulu nezaplacených televizních poplatků, a to za 9-12/2019, 1-12/2020 a 1-9/2021. 2. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud provedl dokazování listinami připojenými k žalobě – potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků prostřednictvím České pošty, upomínkou o zaplacení, z něhož má za prokázaný skutkový stav shodně s žalobou. 5. Za absence jakýchkoliv obranných tvrzení žalovaného pak soud žalobě vyhověl, když povinnost žalovaného platit koncesionářský poplatek vyplývá z příslušných ustanovení zákona č. 252/1994 Sb. a č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Nárok na zaplacení úroků z prodlení má hmotně právní oporu v ustanovení § 1970 o.z., výše úroků požadovaných žalobkyní je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že úrok byl k datu 15. 12. 2021 (vyhotovení žaloby) kapitalizován v celkové výši 393,92 Kč. Veden těmito důvody proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 6. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč jako dvě paušální náhrady dle § 2 odst. 1, § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř., za předžalobní výzvu a podanou žalobu, když ve věci jde o tzv. formulářovou žalobu, podávanou v obdobných věcech podle ustáleného vzoru. Další náklady vyúčtované žalobkyní přiznány nebyly v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 405/2014 ze dne 26. 8. 2014, z něhož nelze dovodit nic jiného, než že náklady vynaložené žalobkyní na zastupování advokátem, jsou v tomto případě, kdy jde o prosté vymáhání zákonem stanovených televizních poplatků, náklady nikoliv potřebnými k účelnému uplatňování práva. Veden těmito důvody proto soud žalobkyni přiznal vedle soudního poplatku toliko částku 200 Kč.