42 C 367/2021-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manželka se podanou žalobou domáhala rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že toto manželství bylo uzavřeno dne 21. 4. 1979 před [označení úřadu] [anonymizována dvě slova] ve [obec], u obou jako manželství první. Děti narozené z manželství účastníku jsou již zletilé. Manželství přitom bylo zpočátku harmonické, později se začaly projevovat problémy spočívající na straně manžela v jeho nadměrném požívání alkoholu, tento stav se zhoršovala a vedl k vzájemnému citovému odcizení, pro které účastníci od listopadu 2018 nežijí jako manželé, nevedou společnou domácnost a spolu nebydlí, když manželka se od manžela odstěhovala. U jednání dne 24. 3. 2022 doplnila, že manžel pod vlivem alkoholu nebyl nijak agresivní, ani hrubý, spíše byl apatický; dále nemůže souhlasit s tím, že by důvodem k požívání alkoholu ze strany manžela byla její nevěra, v té době rozhodně manžela nepodváděla, nicméně je pravdou, že v roce 2017 navázala známost s jiným mužem a z toho důvodu se rozhodla ukončit nespokojené manželství, možná kdyby známost nenavázala, nenašla by sílu odejít dodnes. Její známost s jiným mužem doposud trvá. 2. Manžel ve svém podání ze dne 13. 12. 2021 uvedl, že souhlasí rozvodem manželství jako takovým, má za to, že vinu na rozpadu manželství nesou oba účastníci, manžel měl podezření, že jej manželka dlouhodobě podvádí s jinými muži a proto požíval alkohol. Je pravdou, že účastníci spolu déle jak tři roky nežijí, když se manželka odstěhovala k jinému muži. K jednání nařízenému na 24. 3. 2022 se manžel ze zdravotních důvodů nedostavil, svoji neúčast však řádně omluvil a souhlasil s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud v řízení provedl důkaz toliko oddacím listem účastníků, z něhož vyplynulo, že jejich manželství bylo skutečně uzavřeno dne 21. 4. 1979 před [označení úřadu] [anonymizována dvě slova] ve [obec], u obou jako manželství první, jinak soud vyšel se shodných skutkových tvrzení účastníků ohledně průběhu jejich manželského soužití a důvodů rozpadu jejich manželství. 4. Na základě těchto, pro rozhodnutí ve věci v postačující míře, shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno 21. 4. 1979 před [označení úřadu] [anonymizována dvě slova] ve [obec], u obou jako manželství první, ze kterého se narodily dnes již zletilé děti. Manželství účastníků bylo z počátku souladné, nicméně postupem doby začal manžel ve větší požívat alkohol pro podezření, že je mu manželka nevěrná, namísto toho, aby spolu účastnící začali více komunikovat a jeho podezření manželka vyvrátila, začali se stále více odcizovat, přestali sdílet společné zájmy, došlo rovněž k omezení běžné komunikace mezi nimi a tato neutěšená situace v manželství vyústila tím, že manželka v roce 2017 navázala známost s jiným mužem, pro kterou se v roce 2018 odstěhovala ze společné domácnosti účastníků. Od té doby již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba manželé tak mají za to, že manželství je natolik neodčinitelně rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod jejich manželství. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Po provedeném řízení dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to aniž by ve smyslu § 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, byl prováděn výslech účastníků řízení, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o rozvodu manželství jsou nepochybné z ostatních provedených důkazů i ze shodných tvrzení účastníků, o nichž pak není rozumný důvod pochybovat (k tomu blíže: nakladatelství C. H. Beck, zákon o zvláštních řízeních soudních, první vydání, 2015, str. 739 – 740). 8. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje částečně na straně obou účastníků, u manžela v tom, že začal požívat ve zvýšené míře alkoholické nápoje, u manželky pak v tom, že za trvání manželství porušila manželskou věrnost. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků, navíc manželka se tohoto práva výslovně vzdala, bylo soudem rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.