42 C 44/2020-39 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manželka se podaným návrhem domáhala rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 26. 5. 2018 před [stát. instituce], u manželky jako manželství prvé, u manžela jako manželství druhé. Sňatek přitom účastníci uzavřeli po šestiletém vztahu, již v r. 2013 se z něho narodil nezl. [jméno], [datum narození], a v r. 2016 pak nezl. dcera [jméno], [datum narození]. V manželství však krátce po jeho uzavření začalo docházet k neshodám, účastníci si přestávali rozumět a naopak se začali názorově rozcházet. Manželka začala pociťovat věkový rozdíl účastníků, začaly se objevovat i finanční problémy, které účastníci řešili řadou nebankovních půjček. Všechny tyto okolnosti vedly mezi nimi k citovému odcizení, pro které účastníci přestali od září 2019 vést společný intimní život a společnou domácnost, když manžel se odstěhoval do [země], kde se od té doby soustavně zdržuje. Do České republiky přiletí jednou, maximálně dvakrát do roka, v té době se rovněž setkává s dětmi účastníků, které v důsledku rozvodu manželství rodičů nijak nestrádají a na danou situaci si již zvykly. 2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a učinil rovněž nespornými všechna skutková tvrzení uvedená v návrhu. K jednání nařízenému na 18. 2. 2022 se nedostavil ani on ani jeho právní zástupce, svoji účast však oba řádně omluvili a souhlasili s tím, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti. 3. Z v řízení provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Oddacím listem účastníků, jakož i v této části jejich nespornými tvrzeními, je prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne 26. 5. 2018 před [stát. instituce], u manželky se jednalo o manželství prvé, u manžela o manželství druhé. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 1. 11. 2021, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 27. 11. 2021, který podporuje opět nesporné tvrzení účastníků, je dále v řízení prokázáno, že ještě před uzavřením manželství se účastníkům z jejich drahovského vztahu narodily dvě nezletilé děti, a to [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození], přitom soud schválil dohodu manželů ohledně péče o jejich nezl. děti tak, že tyto byly svěřeny do péče manželky a manžel se zavázal platit na výživu nezl. [jméno] částku [částka] měsíčně a na výživu nezl. [jméno] částku [částka] měsíčně. Z nesporných tvrzení účastníků dále vyplývá, že manželství účastníků dlouhodobě nefunguje pro rozdílné názory na vedení rodinného a manželského života, pro finanční problémy a značný věkový rozdíl mezi účastníky, kdy od září 2019 účastníci ukončili společný intimní život a společné soužití, navíc manžel se tehdy odstěhoval do zahraničí, kde pobývá dosud. Od té doby pak již nedošlo k žádnému pokusu o záchranu manželství. 4. Soud má za to, že s ohledem na shodná skutková tvrzení účastníků v řízení provedl dostatečné množství důkazů tak, aby bylo možno učinit jednoznačný závěr o skutkovém stavu potřebný pro závěr, zda je na místě manželství účastníků rozvést. Provedené důkazy přitom hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, tyto vyhodnotil jako pravdivé a věrohodné, podporující shodná tvrzení účastníků. 5. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů, dospěl tedy soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 26. 5. 2018 před [stát. instituce], u manželky se jednalo o manželství prvé, u manžela o manželství druhé, ještě před jeho uzavřením se účastníkům narodily dvě doposud nezletilé děti, a to [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození], ve vztahu k nimž byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 1. 11. 2021, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 27. 11. 2021, schválená dohoda manželů, podle které byly děti svěřeny do péče manželky a manžel se zavázal platit na ně přiměřené výživné. Důvodem nesouladu v manželství pak byly rozdílné názory manželů na vedení rodinného a manželského života, finanční problémy a konečně i značný věkový rozdíl mezi účastníky, pro které od září 2019 účastníci ukončili společný intimní život a společné soužití a manžel se odstěhoval do zahraničí, kde pobývá dosud. 6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Po provedeném řízení dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze již přitom očekávat obnovení manželského soužití účastníků. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezl. dětem účastníků, když tyto byly na základě soudem schválené dohody rodičů svěřeny do péče manželky, která se o ně sama stará již od září 2019, kdy se manžel odstěhoval do zahraničí, pročež tak lze předpokládat, že na poměrech nezl. dětí účastníků se rozvodem samotným prakticky ničeho podstatnějšího nezmění. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to aniž by ve smyslu § 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, byl prováděn výslech účastníků řízení, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o rozvodu manželství jsou nepochybné z ostatních provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků (k tomu blíže: nakladatelství C. H. Beck, zákon o zvláštních řízeních soudních, první vydání, 2015, str. 739 – 740). 9. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na straně obou účastníků v jejich rozdílných názorech na vedení manželského a rodinného života, ve finančních problémech a dále v relativně vyšším věkovém rozdílu účastníků, kdy v důsledku všech těchto okolností účastníci postupem doby vůči sobě ztratili veškerý citový vztah. 10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že v daném případě s ohledem na zjištěné příčiny rozvratu manželství ani nebylo možno aplikovat větu druhou předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznat některému z manželů právo na náhradu nákladů řízení, navíc manželka se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.