42 C 6/2022-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 973,44 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 973,44 EUR od 20. 10. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že tuto částku jí žalovaná dluží na základě toho, že ji v září roku 2020 oslovila se žádostí o poskytnutí právních služeb, když žádala o poskytnutí právní analýzy a následné provedení právních úkonů směřujících ke zrušení kmenových listů žalované. E-mailem ze dne 15. 9. 2020 žalobkyně vyjádřila svoji připravenost na poskytnutí žádaných služeb a zaslala žalované cenovou nabídku za tyto služby (hodinová odměna 120 EUR bez 4 % administrativních nákladů a DPH). Žalovaná prostřednictvím SMS zprávy vyjádřila dne 13. 10. 2020 svůj souhlas s cenovou nabídkou za tyto služby. Následně žalobkyně za poskytnuté služby vyfakturovala žalované fakturou č. 2020 ze dne 30. 9. 2020, se splatností dne 19. 10. 2020, částku 973,44 EUR, která zůstala neuhrazená, přičemž přílohou této faktury byl přehled jednotlivých poskytnutých úkonů právní služby i přes opakované urgence ze strany žalobkyně. V e-mailové komunikaci ze dne 3. 11. 2020 navíc žalovaný uvedl, že vystavenou fakturu zaplatí, čímž se má za to, že svůj dluh vůči žalobkyni uznal. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V dané věci se soud nejprve musel zabývat otázkou, zda je založena jeho pravomoc a příslušnost k projednání věci. Vzhledem k tomu, že jde o vztah mezi podnikateli vyplývající z uzavření závazkového vztahu mezi nimi, je dána pravomoc soudu danou věc projednat a rozhodnout. Vzhledem však k tomu, že se na straně žalobkyně v řízení vyskytl tzv. cizí prvek, když žalobkyně je právnickou osobou založenou podle práva Slovenské republiky se sídlem na území Slovenska, soud rovněž zkoumal, zda je z pohledu mezinárodního práva příslušný rozhodnout danou věc. Mezi Českou republikou a Slovenskou republikou přitom není uzavřena bilaterální smlouva, kterou by se řešila pravomoc soudů ve věcech smluvních závazkových vztahů, nicméně jak Česká republika, tak Slovensko jsou členy Evropské unie a jsou tedy vázány i předpisy práva EU. Vzhledem ke skutečnosti, že pro Evropskou unii bylo přijato nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a toto nařízení je přímo použitelným právním aktem sekundárního práva v členských státech EU ve smyslu čl. 288 Smlouvy o fungování evropské unie, které má, na rozdíl od mezinárodních smluv, v rozsahu své působnosti vždy aplikační přednost jak před zákonem č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, tak podle svého čl. 69, v němž nařízení stanoví, že nahrazuje mezi členskými státy úmluvy upravující stejné věci, na které se vztahuje toto nařízení. Příslušnost českého soudu je pak v souladu s tímto nařízením dána podle kapitoly II. oddílu 1. článku 4 nařízení, podle něhož nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, když žalovaná ma na území ČR své sídlo a v řízení ani nebylo tvrzeno, že by ve smyslu oddílu 7. článku 25 došlo mezi stranami k ujednání o příslušnosti, rovněž tak dle názoru soudu nebyl dán žádný z předpokladů pro založení tzv., výlučné nebo speciálně upravené příslušnosti ve smyslu dalších ustanovení kapitoly II. nařízení č. 1215/2012. 4. Soud ve věci usnesením ze dne 5. 1. 2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 17. 1. 2022 uplynutím desetidenní lhůty od dodání do její datové schránky ve smyslu § 17 odst. 4 zákona č. 29/2000 Sb., přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z doložené mailové korespondence mezi stranami ze dne 14. – 16. 9. 2020 je v řízení prokázáno, že žalovaná, zastoupená jediným jednatelem [jméno] [příjmení], poptala u žalobkyně poskytnutí právních služeb za účelem právní analýzy a následného provedení právních úkonů směřujících ke zrušení kmenových listů žalované, přičemž žalobkyně žalované jednak sdělila svoji připravenost poptané služby poskytnout a rovněž jí sdělila, že odměna za jednu hodinu služeb činí 120 EUR bez 4 % administrativních nákladů a DPH. Jak dále vyplývá z SMS komunikace vedené mezi jednateli žalobkyně a žalované, žalovaná prostřednictvím SMS zprávy vyjádřila dne 13. 10. 2020 svůj souhlas s cenovou nabídkou za tyto služby. Z faktury č. 2020 ze dne 30. 9. 2020, se splatností dne 19. 10. 2020, jakož i z přílohy k této faktuře je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně vyfakturovala žalované celkem částku 973,44 EUR včetně DPH za následující právní služby: dne 14. 9. 2020 - právní posouzení podkladů od klienta + možnosti dalšího postupu (zrušení kmenového listu) 4 hodiny 480 EUR, dne 24. 9. 2020 – právní posouzení následků změny společenské smlouvy (zrušení kmenových listů) a komunikace s českým notářským úřadem k procesu zrušení kmenových listů 2,5 hodiny 300 EUR, hotové náklady: dne 30. 9. 2020 – administrativní náklady 31.20 EUR, DPH 162,24 EUR. Opakovanými výzvami formou mailů a SMS zpráv ze dne 29. 10. 2020, 26. 1. 2021, 22. 2. 2021, 11. 5. 2021, jakož i předžalobní výzvou ze dne 5. 5. 2021 je v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu i s upozorněním, že nebude-li tento dluh ve stanovené lhůtě uhrazen, bude se svého nároku na zaplacení domáhat soudní cestou. 6. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. 7. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že dohodou uzavřenou formou prostředků komunikace na dálku se žalobkyně v září 2020 zavázala na základě objednávky žalované poskytnout žalované právní služby spočívající v poskytnutí právní analýzy a následném provedení právních úkonů směřujících ke zrušení kmenových listů žalované, a to za dohodnutou cenu 120 EUR bez 4 % administrativních nákladů a DPH za jednu hodinu vykonaných prací, přičemž žalovaná s touto cenou v SMS zprávě ze dne 13. 10. 2020 vyjádřila svůj souhlas. Žalobkyně své služby následně poskytla a vyúčtovala je žalované fakturou č. 2020 ze dne 30. 9. 2020, se splatností dne 19. 10. 2020, v částce 973,44 EUR, která zůstala neuhrazená i přes opakované urgence ze strany žalobkyně. 8. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a rady č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. 9. Podle § 566 odst. 1 zákona č. 513/1991 Z.z., obchodného zákoníka, mandátní smlouvou se mandatář zavazuje, že pro mandanta na jeho účet zařídí za odplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů ve jméně mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to odměnu. 10. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, když použil hmotné právo platné na území Slovenské republiky, neboť ve smyslu nařízení Řím I. se smlouva o poskytování služeb mezi stranami řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště, tedy právem slovenským, neboť v řízení nebylo tvrzeno, že by se strany dohodly na volbě hmotného práva, přičemž soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Mezi stranami byla tedy uzavřena mandátní smlouva, podle které se žalobkyně zavázala pro žalovaného učinit přesně specifikované činnosti v podobě právní analýzy a následném provedení právních úkonů směřujících ke zrušení kmenových listů žalované, a to za dohodnutou cenu 120 EUR bez 4 % administrativních nákladů a DPH za jednu hodinu vykonané práce. Tato smlouva tedy měla veškeré náležitosti daného smluvního typu a soud ji vyhodnotil jako platně uzavřenou. Žalobkyně přitom objednané služby vykonala a takto odvedenou práci žalované vyúčtovala fakturou č. 2020 ze dne 30. 9. 2020, se splatností dne 19. 10. 2020