8 C 144/2022-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 2 294 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 184,68 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a přihlásila se jako poplatník televizních poplatků do příslušné evidence dne [datum]. Neplnila však jako poplatník svoji poplatkovou povinnost a nezaplatila televizní poplatky za měsíc červenec 2020 částku 134 Kč a za měsíce srpen 2020 až listopad 2021 vždy ve výši 135 Kč měsíčně, a celkem dluží na poplatcích 2 294 Kč. S těmito platbami se dostala do prodlení vždy 16-tého dne příslušného kalendářního měsíce. Přes výzvy žalobkyně k zaplacení dlužných televizních poplatků žalovaná částka zaplacena nebyla. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Z předložených listin, tj. z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], předžalobní upomínky ze dne 10. 12. 2021 včetně dodejky, bylo zjištěno, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače a byla přihlášena od [datum] do evidence poplatníků televizních poplatků. Neplnila však jako poplatník svoji poplatkovou povinnost a nezaplatila televizní poplatky za měsíc červenec 2020 částku 134 Kč a měsíce srpen 2020 až listopad 2021, tj. 16 měsíců, vždy ve výši 135 Kč měsíčně, a celkem dluží na poplatcích 2 294 Kč. 4. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze zákona č. 348/2005 Sb. a jako držitelka televizního přijímače neplatila televizní poplatky ve výši 134 Kč za měsíc červenec 2020 a částku 135 Kč měsíčně po dobu 16 měsíců. Za tuto dobu dluží žalovaná na poplatcích celkem 2 294 Kč. Předmětné poplatky jsou splatné nejpozději 15. dnem příslušného kalendářního měsíce, a tedy v důsledku neplacení těchto poplatků v předmětném období se žalovaná dostala do prodlení s těmito platbami vždy šestnáctý den daného měsíce. Dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ve výši, jak stanoví prováděcí předpis. Žalobkyně se domáhá těchto úroků pouze za dobu do 15. 2. 2022, což v kapitalizované výši činí 184,68 Kč. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud vyhověl. 5. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady byly přiznány ve výši 400 Kč zahrnující náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Další náklady vyúčtované žalobkyní přiznány nebyly v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. PI .ÚS 39/13.