8 C 152/2022-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 10. 11. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná cestovala prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu, a to dne [datum] tramvají – linkou 11. Protože se neprokázala platným jízdním dokladem, vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila a přes výzvu žalobkyni nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], tarifem [anonymizováno] integrované dopravy, smluvními přepravními podmínkami žalobkyně a předžalobní upomínkou ze dne 12. 1. 2022 včetně potvrzení o odeslání zásilky. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje. 4. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaná ve výše popsaném případě cestovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, v důsledku čehož jí vznikla povinnost dle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. v souladu se smluvními přepravními podmínkami žalobkyně a jejím ceníkem, zaplatit žalobkyni za tuto jízdu jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však tuto svoji povinnost nesplnila a žalobkyni nezaplatila ničeho. Proto se s ohledem na splatnost, která byla v den jízdy bez platného jízdního dokladu, dostala do prodlení, a to dne 10. 11. 2021. Dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky, a to ve výši 8,5 % ročně, jak stanoví prováděcí předpis. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, a protože ke dni rozhodování nezaplatila žalovaná žalobkyni ničeho, bylo žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověno. 5. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, činí celkem 1 489 Kč.