8 C 54/2022-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 350 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 146,81 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a přihlásil se jako poplatník televizních poplatků do příslušné evidence [datum]. Neplnil však jako poplatník svoji poplatkovou povinnost a nezaplatil televizní poplatky za měsíce březen až prosinec 2020, vždy ve výši 135 Kč měsíčně, a celkem dluží na poplatcích 1 350 Kč. S těmito platbami se dostal do prodlení vždy 16-tého dne příslušného kalendářního měsíce. Přes výzvy žalobkyně k zaplacení dlužných televizních poplatků žalovaná částka zaplacena nebyla. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Z předložených listin, tj. z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], upomínky ze dne 8. 3. 2021 včetně dodejky, výpočtu úroku z prodlení, bylo zjištěno, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače a přihlásil se jako poplatník televizních poplatků do příslušné evidence [datum]. Neplnil však jako poplatník svoji poplatkovou povinnost a nezaplatil televizní poplatky za měsíce březen 2020 až prosinec 2020, vždy ve výši 135 Kč měsíčně, a celkem dluží na poplatcích 1 350 Kč. 4. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze zákona č. 348/2005 Sb. a jako držitel televizního přijímače neplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně po dobu 10 měsíců. Za tuto dobu dluží žalovaný na poplatcích celkem 1 350 Kč. Předmětné poplatky jsou splatné nejpozději 15. dnem příslušného kalendářního měsíce, a tedy v důsledku neplacení těchto poplatků v předmětném období se žalovaný dostal do prodlení s těmito platbami vždy šestnáctý den daného měsíce. Dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ve výši, jak stanoví prováděcí předpis. Žalobkyně se domáhá těchto úroků pouze za dobu do 27. 10. 2021, což v kapitalizované výši činí 606,22 Kč. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud vyhověl. 5. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady byly přiznány ve výši 400 Kč zahrnující náklady na zaplacený soudní poplatek. Další náklady vyúčtované žalobkyní přiznány nebyly v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. PI .ÚS 39/13.